Postřehy J.Chudáčka – Inflace, cena másla a bitcoin

Inflace většiny fiat měn je pro běžné spotřebitele stále velký problém. Obzvláště, když politika centrálních bank zajišťuje nízkou úrokovou míru a tudíž malé zhodnocování úspor v bankách.

Cena másla

V českých médiích, včetně blogů například na iDnes.cz v poslední době bouřily emoce nad nárůstem ceny másla v posledním roce. Vidím to jinak a vysvětlím proč.

Bloggerka Markéta Šichtařová v článku Máslo nový investiční hit tepe do Evropské unie, že svými regulacemi trhu způsobila nárůst ceny másla v posledním roce o 46%. Píše: “Podle ČSÚ byla cena másla v srpnu meziročně o 46 % vyšší.”

V jejím článku je také uveden graf ceny másla ke dni 24.9.2017 v několika zemích. Z uvedených zemí je nejvyšší cena za 100 kilo másla v Nizozemsku, 694 eur. Průměrná cena v EU je 647 eur. Cena v České republice je nižší než průměrná v EU a to 606 eur. Ceny vypadají vysoké, protože jsou to ceny za 100 kg másla. Když je však vydělíme 100, tak dostaneme ceny za 1 kg, a ty už na první pohled vypadají přijatelněji a to 6,94, 6,47 a 6,06 eur.

Občan ČR spotřebuje v průměrně za rok zhruba 5 kg másla. Tudíž za máslo utratí za rok zhruba 30 eur (= 5 x 6), tj. 780 Kč (při kurzu 1 euro = 26 Kč). Tudíž zhruba 65 Kč za měsíc, tj. v průměru zhruba 2 Kč za den. Nechci nijak zmenšovat roli každé zbytečně utracené koruny, obzvláště pro sociálně slabší rodiny, ale 2 Kč za máslo na osobu a den se mi nezdá být až tak moc.

Žiji (již léta) v Nizozemsku, kde je dle toho grafu máslo nejdražší, a nevšiml jsem si, že by zde lidi, s kterými se stýkám, nebo v médiích někdo kritizoval vzrůst ceny másla nebo to, že máslo je drahé. Zdražování lidé kritizují, to se však netýká specificky másla. Na druhou stranu ceny spousty věcí, díky globalizaci, klesly. I když s poklesem ceny často také bohužel klesla kvalita.

Největší kritika zdražování zde byla po zavedení eura. 1 euro se tehdy měnilo za zhruba 2,20 guldenu. Všeobecná stížnost lidí byla, že mnoho cen tehdy velmi rychle stouplo tak, že nová cena v eurech se rovnala staré ceně v guldenech. (Platy v eurech však byly vypočítány z předchozích platů v guldenech dle kurzu 1 euro = 2,20371 guldenů.) Tehdejší ministr financí zhruba rok po zavedení eura na dotaz novináře na inflaci odpověděl, že po zavedení eura dle jejich statistik inflace významně nestoupla, dle jeho ženy však ano.

Paní Šichtařová píše:

A kdo za drahé máslo může skutečně? Souhra několika vlivů. V EU se vyrábí méně mléka. Proč? Protože společná evropská zemědělská politika platí zemědělcům za to, že nevyrábějí. (Vážně, bez legrace.) Vyrobené mléko má také nižší obsah tuku. A současně s tím stoupá výroba tučnějších výrobků, takže tuku k použití na máslo zbývá stále méně.Zdroj: http://sichtarova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=626009

Inflační měny – Euro a česká koruna

Nechci nijak obhajovat evropskou hospodářskou politiku. Dle mne však mnohem důležitější a mnohem horší než vzrůst ceny másla je to, že euro, česká koruna atd. je inflační měna. Evropská centrální banka stále tiskne 60 miliard eur měsíčně, odborně a podvodně se to nazývá kvantitativní uvolňování. Tyto peníze pak ECB prostřednictvím centrálních bank zemí Eurozóny půjčuje za velmi nízké úroky vládám, které stále drží státy v dluhu. Získané peníze mimo jiné používají na často ne zcela smysluplné a dlouhodobě udržitelné sociální programy, na přemíru státních úředníků a byrokratů a na zbrojení. Nově “natištěné” peníze dostávají levně nebo dokonce s nulovým úrokem jako půjčku zadarmo též velké banky. Ty by měly těmito penězi podporovat podnikání a investice, ale dělají to velmi málo. Třeba proto, že se bojí, že v nadcházející krizi by o peníze přišly. Tištěním nových peněz se však znehodnocuje euro. Tím jsou vlastně všichni spořitelé v eurech a korunách okrádáni. Rovněž jsou okrádání ti, co vydělávají, dostávají důchod anebo podporu v eurech, které díky inflaci klesá v ceně vzhledem k produktům a službám.

Kvantitativním uvolňování ECB
Od března 2015 ECB “tiskla” 60 miliard eur měsíčně. V březnu 2016 zvýšila tuto částku na 80 miliard eur měsíčně. Zdroj: Quantitative easing – English Wikipedia. V dubnu 2017 byl objem kvantitativního uvolňování snížen na v průměru 60 miliard eur měsíčně.

Píši o ECB a euru. Stejné však platí i pro jiné centrální banky a jejich měny, které dlouhodobě ve velkém množství “tisknou” nové peníze.

Někdo by mohl namítnout, že inflace nyní v Česku i Eurozóně je poměrně nízká. Produktivita práce se však díky technickému pokroku a lepší organizaci práce zvyšuje. Proto a díky tomu, jaké výhody máme z globalizace, by však inflace měla již dávno skončit a měla být vystřídána deflací. Nebo by platy měly významně stoupat. To se však neděje.

Bitcoin

Je těžké donutit centrální banky, aby se postaraly o stabilní anebo dokonce deflační měnu. Proto vymyslelo a zavedlo pár nerdů, matematiků, informatiků, libertariánů a anarchistů alternativní kryptoměnu bitcoin. Emise nových bitcoinů je předem omezena matematickým algoritmem. Proto je bitcoin deflační měna a jeho cena v US dolarech, eurech, korunách atd. dlouhodobě (byť s výkyvy) roste.

Cena bitcoinu v eurech v posledním roce (BL3P.eu / Bitcoinaverage.com

Na tomto grafu, zobrazená situace je z 29.9.2017 v 20:10 hodin, vidíme, že za poslední rok cena bitcoinu v eurech vzrostla o 553 procent. Cena bitcoinu z 539,85 eur totiž vzrostla o 2 985,62 eur na 3 525,47 eur. Cena bitcoinu v eurech tedy za rok vzrostla 6,53 krát (= 3 525,47 : 539,85). Kdyby cena másla v eurech anebo v korunách zůstala v minulém roce stejná, tak by jeho cena v bitcoinech klesla na zhruba 15,31 % původní ceny (= 100 : 6,53). Cena másla v Česku v korunách však meziročně stoupla o 46%. Kurz koruny k euru nyní a před rokem je zhruba stejný (26 – 27 Kč). Tudíž cena másla v Česku v bitcoinech za rok klesla na zhruba 22,35 % jeho ceny před rokem (= 15,31 x 1,46). Toto odůvodňuje název tohoto článku, i když cena je zde myšlena v jedné specifické měně. 🙂

Nechci nijak propagovat to, aby si lidé kupovali bitcoiny, aby s nimi (jeho malými zlomky) po čase vlastně “se slevou” mohli platit máslo. Zatím v Česku asi není kamenný obchod, kde by lidé mohli koupit čerstvé máslo za bitcoiny. Lidé vydělávají v korunách a (bohužel) ne v bitcoinech. Navíc, bitcoin je velmi volatilní měna a riskantní investice. Do bitcoinu by měli investovat jen ti, kdo mají volné finanční prostředky, a to jen tu část, o kterou bez velké bolesti mohou přijít.

Závěr

Současné fiat měny – US dolar, euro, česká koruna atd. – jsou inflační, tisknutí ve velkém nových peněz inflaci způsobuje a je to jedna z nejhorších věcí pro naši životní úroveň. Vzrůst ceny másla je v širším kontextu důsledků těchto inflačních měn téměř bezvýznamný detail.

Inflační měny a zadlužování států, podniků i osob jsou největší zla v současném západním světě a příčina mnoha dalších zel. Například kdyby centrální banky nemohly tisknout peníze a státy se zadlužovat, tak by bylo i méně válek a války by byly kratší, protože když by peníze došly, tak by ani nebylo za co válčit.