Krásný nový svět, tak se v češtině jmenuje slavný antiutopický román Aldouse Huxleyho, ve kterém se lidstvo dobrovolně vzdává svobody výměnou za jistotu zábavy a spokojeného života v otupělé společnosti bez individualit. Krásný nový svět chce vybudovat také Facebook spolu s dalšími třemi desítkami firem, které přislíbily svou účast na projektu kryptoměny Libra. Libra… v tom slově rezonuje svoboda. Nebo ne?
Co tím chtěl básník říci?
Českému čtenáři je vhodné připomenout, že Libra nemá v angličtině (a celé řadě dalších jazyků) žádné pojítko s britskou měnou, která se oficiálně jmenuje Pound Sterling. Kořen slova Libra lze najít v latinském libertas, svoboda, které se promítlo do všech románských a celé řady dalších jazyků, angličtinu nevyjímaje. A i my nebo třeba Němci mu rozumíme. Stejně jako dalším odvozeným slovům, jako jsou liberator či libertador.
Libra je pak také latinským označením souhvězdí Váhy. V celé řadě jazyků, angličtinu nevyjímaje, si znamení zvěrokruhu ovšem dodnes uchovaly původní latinské názvy. Váhy pak symbolizují vyrovnanost, rovnováhu, v počítačovém světě bychom je mohli přirovnat k peer-to-peer sítím. Váhy jsou také odjakživa spojeny se spravedlností. Těžko byste v historii hledali sochu či obraz, kde by spravedlnost netřímala rovnoramenné pákové váhy.
Se všemi těmito významy dozajista Facebook kalkuloval, když se projekt jeho kryptoměny rodil. Uvidíte, že všechny výše zmíněné významy, tedy svoboda, rovnost a spravedlnost, se budou v souvislosti s Librou skloňovat prakticky neustále.
Je také třeba podívat se na logo, i to nese obsahové významy. Modrá barva je spjata s klidem, stabilitou, případně prosperitou. Je také barvou vody, alespoň té čisté. Vlny na vodě pak připomínají i tři vlnovky z loga. Zaoblené tvary, navíc horizontální, bez ostrých hran jsou také uklidňující. Jen si sami srovnejte, jak na vás působí tři ostravské vykřičníky a tři vlnovky Libry. Které logo je příjemnější? A teď si zkuste Logo Libry představit třeba v červeném nebo oranžovém provedení. Výsledný dojem bude samozřejmě jiný.
A co tím vším Facebook sleduje?
Facebook je obchodní firma a není mu svaté nic než byznys. A pokud taková firma založí v rámci corporate social responsibility nadaci, sleduje tím zejména své vlastní zájmy, byť může být poměrně těžké vypozorovat, jaké konkrétně. V každém případě dary nadacím snižují daňový základ (v českém prostředí) nebo jsou dokonce přímo odpočitatelné z daňových odvodů (za určitých podmínek a do určité míry například právě v USA). Nadace pak obvykle slouží jako marketingový nástroj, zejména nese-li název svého zakladatele. U nás působí například dobře známé nadace ČEZu nebo jednotlivých mobilních operátorů.
Starat se o dobré jméno Facebooku ovšem těžko bude hlavním cílem Libra Association. V tomto případě se jedná o organizaci, která je hlavně mocenským nástrojem, má šířit vliv Facebooku na místa, na která by se jinak těžko dostal. Spojení slova Libra, akcentace svobody a vyváženosti zmíněná v úvodu článku a zastřešující nestátní neziskové organizace dává dohromady skvělý marketingový mix. Připomeňme, že zatímco v České republice jsou neziskové organizace v očích celé řady lidí pokládány za parazity financované z veřejných prostředků, ve vyspělých demokraciích mají obecně dobré renomé.
Byznys versus státy
Facebook vyrostl tak, že má ambice konkurovat státům a nahrazovat některé jejich tradiční činnosti. Není ostatně jedinou takovou firmou, třeba Google se snaží angažovat ve vzdělávání. Monopol státu na vydávání oběživa, tedy peněz, úspěšně naboural bitcoin. Přináší konkurenci a je úspěšný – pro celou řadu lidí je zajímavou alternativou a opravdu s ním můžete platit nebo za něj třeba pracovat. Konvenční fiat měny jsou však stále ještě mnohanásobně úspěšnější, nebo alespoň většina z nich. V celé řadě států Latinské Ameriky místní měny prohrávají konkurenční boj s americkým dolarem a v regionech s nízkou důvěrou v lokální měnu obecně platí, že ji lidé mají sklon substituovat alternativami. Včetně kryptoměn.
Pro velkou firmu, která má možnost svou měnu mezi tyhle lidi snadno rozšířit, například proto, že provozuje celosvětově nejpopulárnější sociální síť, by bylo hloupé nechat si ujít příležitost opanovat tak lukrativní trhy. Pokud by se Facebooku podařilo vytlačit jen jednu jedinou místní měnu, drtivá většina národních transakcí by probíhala jeho prostřednictvím. Tedy prostřednictvím někoho, kdo zároveň ví, co mají jednotliví uživatele rádi, s kým se baví, kde se právě nacházejí, co nakupují nebo hledají a co dělají na velké části internetu. Facebook pixel vás sleduje téměř všude. Na této stránce ostatně také.
Kontrolujete-li měnu kolující v nějakém státě, máte obrovskou moc nad jeho hospodářstvím, cenou práce, hrubým národním produktem a dalšími ekonomickými ukazateli. Včetně například zaměstnanosti. Proto patří centrální banky mezi nejdůležitější instituce jednotlivých států. Facebook de facto usiluje o jejich privatizace. Respektive snaží se získat jejich moc. Ale to zdaleka není všechno. Facebook je totiž živ hlavně z jednotlivých lidí a informací, které o nich sbírá.
Libra a trest
„Ale lidé teď nikdy nejsou sami. Učíme je nenávidět samotu. Uspořádali jsme jim život tak, že samota je pro ně téměř nemožná.“ Nejde o výrok Marka Zuckerberga, přestože by mohl být. Půjčil jsem si ho ze závěrečného rozhovoru knihy Krásný nový svět, česky vyšla tak trochu symptomaticky jako Konec civilizace. Díky moderním technologiím dnes lidé skutečně prakticky nemohou být sami, alespoň ve vyspělém světě. Facebook a další velké nadnárodní společnosti ovšem usilují, aby lidé byli vždycky hlavně s nimi. S trochou nadsázky lze hovořit o totalitě, do které dobrovolně vstupujeme. Ovšem o totalitě korporátní, nikoli politické.
Představme si na chvilku svět třeba za pět let, ve kterém každý platí Librou. Máte snadno ovladatelnou mobilní aplikaci a účet na Facebooku není třeba. Facebook o vás získá dostatek informací i díky samotné peněžence, o vaše fotky z dovolené mu v téhle chvíli až tak nejde. Každý však musí mít svůj účet verifikovaný v souladu se zákony proti praní špinavých peněz, jinak by nemohlo dojít k masivnímu rozšíření. A pak jsou tu další bezpečností opatření. „Přece nechcete, aby si vaše děti kupovaly alkohol nebo platily za pornografický obsah!“ burcuje Facebook rodiče. A zdůvodní tak zavedení filtrů plateb. Některé peněženky zkrátka nebudou moci platit některé služby. Budete-li chtít odeslat platbu, bude jednoduše zamítnuta.
Ano, tohle by se dalo vyřešit mnohem elegantněji zavedením privátních klíčů s různými oprávněními. Třeba třemi, jeden dostane každý uživatel okamžitě a autorizuje pomocí něj transakce za zboží a služby bez omezení věku. Druhý získá v patnácti a poslední v osmnácti, s ním může hradit cokoli. Podobnou hierarchii privátních klíčů úspěšně aplikuje třeba Steem. Větší míra svobody uživatele je však pro Facebook nevýhodná, on naopak potřebuje vyšší kontrolu.
Myšlenkový zločin
Filtry plateb mají totiž jednu stěžejní výhodu. Umožní trestat a ze společnosti vyloučit, ostrakizovat. Trestat lze za objektivně špatné činy, třeba podezřelý z vraždy nebude moci používat svou peněženku do doby, než bude zadržen a případně očištěn. K takovému kroku Facebooku postačí řekněme vydání zatykače. Málokdo by rozporoval omezení uvalená na podezřelého, který je nadto na útěku a nespolupracuje s policií. Co když ale bude někdo trestán za „ideové“ nebo „myšlenkové“ zločiny? To jsou absurdní pojmy, které s sebou každá totalita přináší. Řekněme, že vaše chování na sociální síti je z nějakého důvodu ohodnoceno jako nevhodné. Mazání a blokování příspěvků ostatně není žádnou raritou už dnes. Co když vám za trest Facebook na nějaký čas zablokuje peněženku? A spolu s ní váš profil, abyste si nemohli stěžovat ostatním? Určitě si dvakrát rozmyslíte, co budete psát příště, až váš „trest“ za dva dny vyprší.
Krásný nový svět a Velký Bratr
Dystopická vize z předchozích odstavců může být trochu přehnaná, ale její jednotlivé kroky jsou z pohledu Facebooku jistě obhajitelné a realizovatelné. Připomeňme, že při snaze o vytvoření bezpečnějšího a někdy i jednoduššího prostředí jsme ochotni zbavovat se celé řady práv a svobod. Pokud své záměry Facebook dobře marketingově zabalí, veřejné mínění bude stát na jeho straně. Je dokonce pravděpodobné, že celá řada lidí by garanci poskytovanou Facebookem, že „kriminálníci“ nebudou moci Librou platit, bez přemýšlení přijala. Proto se ostatně v některých státech odklánějí od užívání anonymní hotovosti k výhradně bezhotovostním platbám kartou, které jsou podobně kontrolovatelné a omezitelné.
Krásný nový svět, alespoň pro Facebook, je svět, ve kterém má pod kontrolou nejen ekonomiku (pokud možno celosvětovou), ale také justici, a kde má tolik informací o jednotlivých uživatelích, že ještě předčí Orwellova Velkého Bratra. Svět, ve kterém si bez tichého souhlasu Facebooku nedovolíte ani hledat na internetu. Zatímco slogany z knihy 1984 říkají, že válka je mír a svoboda je otroctvím, Facebook nyní tvrdí, že je to právě Libra, která přinese svobodu a vyváženost.
Je to samozřejmě jedna a tatáž lež.
