V době rostoucí inflace vyhledávají investoři taková finanční aktiva, která by zamezila znehodnocování jejich peněz. Tuto úlohu skoro 80 let zastával americký dolar, který byl na základě Brettonwoodského systému ustanoven jako světová měna číslo jedna, a sloužil tak investorům jako tzv. bezpečný přístav. Později se k americkému dolaru přidalo opět zlato, které je až do dnešních dní považováno za nejlepší finanční aktivu, kam mohou investoři vložit své finance v případě různých krizí. Ať už se jednalo o “bezpečný přístav” v podobě amerického dolaru nebo zlata, vždy se jednalo o reakci na světové ekonomické dění. A právě v dnešní digitální době vyvstává otázka, zda není již čas na vytvoření nového “bezpečného přístavu”. Horkým kandidátem na tuto pozici je bitcoin.
Zlato jako uchovatel hodnoty
Zlato se používá již více než 5000 let jako hlavní uchovatel a tvůrce hodnoty všech platidel. Jeho nesporou výhodou je jeho fyzická podoba, kterou je možné vlastnit v několika variantách. Od malých slitků zlata až po několika uncové cihly. Zlato je v novodobé historii používáno jako “bezpečný přístav”, jehož hodnota v případě politických, ekonomických, přírodních krizí zvyšuje svoji hodnotu a tím kompenzuje dopady na majetek investorů oněch krizí. Ovšem množství tohoto nerostu není nekonečné a v kontextu zdražující se těžby zlata a stále obtížnějším získávání povolení na těžbu, se může z tohoto nerostu stát velmi omezené aktivum, kterým bude disponovat pouhá hrstka lidí na této planetě.
Největší hodnotu v případě ekonomické krize má fyzická podoba zlata. Jeho výhody, které jsme si již popsali, jsou ovšem vyváženy jeho nevýhodami, které souvisí především s fyzikálními vlastnostmi. Zlato je těžký kov, což velmi omezuje jeho skladovací a přepravní možnosti. Další jeho nevýhodou je nízká likvidita. Může bý fajn, že vlastníte zlatou cihlu, ale když jí od vás nikdo nekoupí, nikdy peníze nedostanete. S tímto souvisí další nevýhoda zlata a to jsou široké spredy mezi pořizovací a výkupní cenou. Tyto fyzikální nevýhody zlata ovšem odpadají v případě jeho možného nástupce bitcoinu.
Bitcoin jako nový “bezpečný přístav”?
Při popisu zlata jako nejdéle sloužícího uchovatele hodnoty jakékoliv měny nebo platidla, vypluly na povrchu určité nedostatky tohoto aktiva. Moderní digitální aktiva lze vlastnit v podobě informace v digitální peněžence, která má sice svou fyzikální podobu, ale určitě se nejedná o mnoha kilogramové zařízení, jako je tomu v případě zlata a z něj vyrobených cihel. Kryptoměny tedy nabízejí snadnou dostupnost a také vysokou likviditu, protože díky celosvětové internetové síti lze tato aktiva pořídit kdykoliv a kdekoliv a pomocí mnoha směnáren vyměnit za aktiva jiná.
Všechny tato pozitiva obsahuje kryptoměna bitcoin a ke všemu přidává své vlastní výhody. Jedná se totiž o nejznámější a nejlikvidnější kryptoměnu vůbec. Fanoušci bitcoinu a jeho blockchain technologie by si určitě přáli, aby se stal bitcoin hlavní světovou měnou, ovšem v této souvislosti je potřeba také poznamenat, že jeho funkčnost v ekonomickém systému je podmíněna fungováním celosvětové sítě internet. Tím, že je bitcoin digitální aktivum, je pro jeho manipulaci nezbytné, být tzv. online. Tedy jakýkoliv výpadek internetu bude mít za následek zhroucení světového ekonomického systému. Navíc v případě digitálních aktiv je rovněž nutné počítat s možnou hrozbou hackerů a dalšími digitálními podvody.
Závěr
Odpovědět na otázku, zda se bitcoin stane hlavní světovou měnou, je velmi složité. Na rozdíl od zlata, disponuje mnoha přednostmi, jako jsou likvidita a v všeobecná dostupnost, společně s nulovými fyzikálními vlastnostmi, ovšem také představuje určitou závislost na současné internetové síti a jako digitální aktivum podléhá rizikům heknutí.
Dilema, zda bude světovou měnou číslo jedna zlato, americký dolar nebo bitcoin, lze z investičního hlediska velmi snadno a rychle rozlousknout. Jako investor může každý vlastnit jedno nebo všechny tato finanční aktiva a tím svůj majetek diverzifikovat mezi tři nejpravděpodobnější scénáře vývoje budoucí globální ekonomiky. Ovšem je také důležité počítat se scénáři, které nemusí být tak do “očí bijící” a počítat i s možností, že ani jeden z těchto tří kandidátů nebude tím, za co bychom jej nyní považovali.
