V Evropě se implementace Zákona o digitálních trzích (DMA) pro velké technologické společnosti odkládá na jaro 2023. Podívejme se, co návrh zákona obsahuje a proč došlo k odkladu.
DMA pro velké technologické společnosti v Evropě
Nový antimonopolní zákon o velkých technologických společnostech byl očekáván letos v říjnu od Evropské unie. Místo toho bude schválení zákona o digitálních trzích (DMA) odloženo až na jaro příštího roku. Oznámila to výkonná viceprezidentka Komise Margrethe Vestagerová během konference International Competition Network (ICN).
Návrh zákona, předložený před dvěma lety a zaměřený na velké technologické společnosti s tržní kapitalizací přes 75 miliard dolarů, má za cíl omezit monopolní sílu, kterou tyto velké společnosti dosahují.
DMA například zahrnuje některá zásadní pravidla, jako je povinnost povolit stahování aplikací z alternativního obchodu nebo zajistit interoperabilitu platforem pro zasílání zpráv. Nebo pravidlo, které vyžaduje, aby velké technologické platformy odhalily algoritmus, který způsobuje, že se online reklama zobrazuje cíleně v závislosti na preferencích uživatelů internetu.
Pokuty předpokládané pro ty, kteří tato pravidla nedodrží, mohou rovněž dosáhnout až 10 % obratu společnosti. Když se zdálo, že je vše rozhodnuto, aby bylo možné schválit konečný text v říjnu, komisařka Vestagerová místo toho prohlásila, že datum schválení bude odloženo na jaro příštího roku.
Důvody odkladu zákona
Komisařka uvedla, je zapotřebí více času k dosažení sdíleného textu, který zaručí spravedlivá a zároveň účinná pravidla.
Na konci loňského roku, když se zdálo, že Parlament a Komise dosáhly dohody o společném textu a že by mohl být schválen za několik měsíců, Andreas Schwab, jeden z předkladatelů zákona, řekl:
„EU stojí za hospodářskou soutěží na základě kvality, ale nechceme, aby se větší společnosti stále zvětšovaly, aniž by se zlepšovaly na úkor spotřebitelů a evropské ekonomiky. Dnes je jasné, že samotná pravidla hospodářské soutěže nedokážou vyřešit všechny problémy, kterým čelíme s technologickými giganty a jejich schopností určovat pravidla tím, že se zapojují do nekalých obchodních praktik. Akt o digitálních trzích tyto praktiky vyloučí a vyšle jasný signál všem spotřebitelům a podnikům na jednotném trhu: pravidla určují spoluzákonodárci, nikoli soukromé společnosti!
Toto zpoždění jen podpoří pochybnosti a podezření ohledně zákona, o kterém se od začátku hodně diskutovalo a který si získal mnoho kritiky nejen od velkých technologických firem, kteří tento zákon považují za pokus omezit svůj růst a zasáhnout jen několik velkých společnosti.
Jedná se o společnosti, které mají požadavky na velikost umožňující téměř monopolní režim, i když souvisí s jedinou digitální aktivitou (vyhledávač, sociální síť) a mají obrovský vliv na konkurenci a trh.
