Co je Ethereum?
Co je Ethereum (ETH)? Na tuto otázku jistě každý odpoví stejně, že je to kryptoměna. Toto tvrzení však není zcela správné. Ethereum je totiž mnohem víc než jen to.
Ethereum (zkratka ETH) je celosvětová síť počítačů (uzlů), které jsou vzájemně propojeny. Tím vzniká decentralizovaná síť, na níž běží programy, které nevyžadují server, paměť či procesor. Ty jsou totiž poskytovány počítači po celém světě, které tvoří tuto síť. Ve zkratce, Ethereum je „globální počítač”.
Tento „globální počítač” umožňuje vznik a fungování decentralizovaných aplikací, zkráceně DApps. Ty využívají smart kontrakty (jednoduché kódy v javascriptu), aby fungovaly tak, jak jsou naprogramovány. Nevyžadují povolení, nepotřebují prostředníky, fungují neměnným způsobem, není možné s nimi manipulovat, cenzurovat je, nebo zneužít.
Rovněž umožňuje fungování Etheru, digitální měny, která je nástrojem nových možností. Online platby jedním kliknutím, decentralizované organizace a zcela nové, revoluční modely podnikání jsou jen zlomkem toho, co dokáže Ethereum.
Ethereum přitahuje mnoho pozornosti známých firem, které se připravují na něco, co můžeme za pár let nazvat 4. průmyslovou revolucí.
Ether (ETH) – Decentralizovaná digitální měna
Ether je decentralizovaná měna krytá svobodným trhem. Na rozdíl od měn vydávaných centrálními bankami (dolar či euro) Ether se „těží” využívaje Proof-of-Work model. Ve zkratce, jde o využívání počítačových čipů (procesorů či grafických karet v počítačích) na řešení matematických rovnic. Ten těžař, který vyřeší nejvíce těchto rovnic, tj. prokáže, že vynaložil nejvíce úsilí, dostane odměnu za vytěžený blok v podobě určitého, fixního množství Etherea. Více informací o těžení a Proof-of-Work naleznete zde.
Momentálně těžení vyžaduje velký kapitál a je stále značně riskantní kvůli volatilnosti cen. Proto většina lidí preferuje přímou koupi Etherea na Coinbase, Bitstamp či CEX.io. Když už nakoupíte Ether, můžete jej poslat komukoliv na Ethereum blockchainu. Ten je jako velká otevřená kniha, kde jsou zaznamenány všechny transakce, které na síti proběhly.
I přesto, že blockchain je veřejný, neobsahuje žádná jména. Namísto toho má každý uživatel přidělen řetězec náhodných písmen a čísel, který se nazývá veřejná adresa (public address). Proto je Ethereum pseudonymní, neboť dokud někdo nezjistí, že jste majitelem dané adresy, zůstáváte v anonymitě.
Nakamotův konsenzus
Posledním bodem, v souvislosti s aspektem měny, je decentralizovanost, která byla kdysi považována za nedosažitelnou. Problémem byla tzv. dvojitá útrata, jelikož každý by mohl okopírovat kód transakce. Toto je i jeden z důvodů, proč existují banky – aby ověřovaly transakce a tomuto předcházely. Nakamoto však před osmi lety dokázal, že měna dokáže být decentralizovaná a transakce nemohou být zdvojené (double spending). Na toto využil principy kryptografie a vytvořil tři základní prvky. Privátní klíč, který koresponduje s veřejnou adresou, Proof-of-Work model, který ověřuje transakce, a nejdůležitější prvek, tzv. Nakamotův konsenzus.
Nakamotův konsensus je řešení problému v počítačové vědě, který je ilustrovaný příběhem dvou byzantských generálů. Snaží se přijít na to, jak by mohlo dojít k dohodě mezi dvěma generály, přičemž by je mohli zradit jejich poslové zpráv. Ti by si mohli informaci ponechat, pozměnit a vyzradit nepříteli víc, než je třeba. Nakamoto přišel s takovým řešením tohoto problému:
„Řešení spočívá ve využití Proof-of-Work modelu. V momentě, kdy každý generál obdrží zprávu, zahrne tuto zprávu do svého procesu řešení namáhavého matematického problému. Řešení tohoto problému trvá přibližně 10 minut (v případě Etherea 17 sekund) společné práce obou generálů najednou. Generál, který tento problém vyřeší jako první, ho zapíše na síť (blockchain). A všichni ostatní členové této sítě zahrnou jeho výsledek do svých dalších výpočtů. Takto vznikají bloky, kdy každý další blok je zapsán nad předešlý.”
Toto popisuje, jak funguje Nakamotův kód v principu. Problémem však je, že tento kód pouze chrání před zdvojenými transakcemi a jinými, škodnými aktivitami. Nepomáhá v případech, kdy je nezbytný upgrade sítě a z toho vyplývající změna pravidel.
V těchto situacích každý souhlasí kvůli zjevným benefitům, které by z upgradu vyplývaly. Někdy se však vedou debaty, zda má k upgradu skutečně dojít. V takovém případě Nakamotův konsenzus nepomáhá, protože ten je navržen pouze pro ochranu před zdvojenými transakcemi.
Mohlo by vás zajímat: Co je tržní kapitalizace kryptoměn: Vše o market capu a jiné termíny
Rozdělení řetězce (chain split)
Pokud dojde k hádce, je třeba myslet na to, že v takovém případě proti sobě stojí těžaři a provozovatelé uzlů. Individua, která nesouhlasí s upgradem, mohou uskutečnit rozdělení řetězce (chain split) a vytvořit si tak vlastní blockchain s vlastní měnou.
Nejzajímavější na tom je, že každý, kdo drží jednu kryptoměnu, v momentě, kdy se rozdělí, bude držet stejné množství obou měn.
Je třeba také vědět, že rozdělení může iniciovat kdokoliv, kdykoliv a z jakéhokoliv, i žádného důvodu. Taková možnost je revolučním konceptem, jelikož zajišťuje skutečnou decentralizovanost veřejného blockchainu. Nikdo nemůže svou ideologii vnutit někomu jinému. Všichni jsou volní a mohou se rozhodovat za sebe.
V případě, že dojde ke škodlivému a nebezpečnému chování na síti, Nakamotův konsenzus pomáhá chránit síť a předcházet dvojitým transakcím. Iniciátora takovéto škodlivé aktivity jednoduše vyřadí ze sítě. Pokud se však jedná o rozpor o vývoji sítě, Nakamotův konsenzus nám nijak neumí pomoci.
Nakamotův konsenzus však nepomáhá v případě rozporu o směrování projektu. Ten je totiž aplikovatelný pouze na jeden blockchain. Tedy pokud se dvě strany v rozporu nedohodnou, dojde k rozdělení řetězce.
Toto je velmi komplikovaná oblast, ještě ne zcela pochopená a stále ve vývoji. Jednoduše řečeno, rozhodnutí, zda ponechat stará pravidla, nebo rozdělit řetězec, je v rukou programátorů. Na začátku musí být iniciátor, který navrhne rozdělení a pravidla nového řetězce.
Ethereum – Programovatelné peníze
Protože Ethereum je ve své podstatě jen kód v počítači, dává nám to možnost dělat s penězi věci, které byly dříve nemyslitelné. Díky programovacím jazykům Solidity a Serpent, které jsou podobné s javascriptem, je možné naprogramovat tzv. smart kontrakty. S nimi můžeme naprogramovat Ethereum tak, aby provedlo určitou akci, v určitý čas a bez našeho zásahu, což umožňuje i strojům a počítačům ukládat a automaticky posílat Ethereum.
Jednoduchým příkladem může být služba Flightdelay, která mapuje zpoždění letadel. Na povrchu to je jednoduchá webová stránka, která v jádru skrývá blockchain. Ten využívá smart kontrakty, které jsou v podstatě jen kódy s podmínkami if / then, else atd. Unikátní vlastností těchto kódů je, že nemají žádný centrální server, proto nepotřebují povolení, aby fungovaly. To umožňuje počítačům a jiným kódům komunikovat se smart kontrakty a automaticky provádět dané příkazy. Jelikož tyto kódy jsou uloženy a potvrzovány na tisících počítačů, nelze je upravovat. To je činí bezpečnější ve srovnání s centralizovanými databázemi, kde může administrátor měnit data podle své vůle.
V tomto případě smart kontrakty dostanou informace o letovém spojení. Na základě matematických algoritmů stanovených programátory vypočítá množství ETH, které dostanete, bude-li let mít zpoždění. A vše funguje automaticky. Bez zaměstnanců, administrátorů, uživatelských účtů nebo jakýchkoliv třetích stran. Je to jen kód, který funguje plně autonomně.
Dalším příkladem využití Ethereum blockchainu a smart kontraktů je ověřování pravosti. Například označíte pár bot nebo drahé šaty. Informace o jejich pravosti uložíte na blockchain, kde budou uloženy navždy a přístupny každému. Takto si může kdokoliv ověřit pravost daného výrobku.
Dále Ethereum umožňuje vznik zcela nového byznys modelu. Decentralized Autonomous Organizations neboli DAO jsou v překladu Decentralizované autonomní organizace. Díky smart kontraktům lze automaticky spravovat finanční prostředky. Investoři proto mohou kdykoli rozhodnout, kdy uvolní peníze pro danou společnost. Tím pádem odpadá potřeba managementu a ředitelů ve firmách.
Ethereum – Internet věcí
Jak jsou peníze převedeny do digitální formy jako kód, je možné s nimi dělat celou škálu věcí, které byly před tím nemyslitelné. Nejslibnější jsou přímé platby mezi zařízeními, známé i jako IoT (Internet of Things – Internet věcí).
Nynější monetární systém vyžaduje od bank, aby každý účet byl ověřen třetí stranou, které se často spoléhají na hesla a pin kódy. Ethereum nevyžaduje žádné účty, pouze veřejné adresy. A zajímavé také je, že zatímco lidé potřebují privátní klíče pro ověření veřejné adresy, stroje, které pracují se smart kontrakty, jsou automaticky ověřovány a potvrzovány sítí.
Stroje mají svou vlastní veřejnou adresu, takže kdokoliv může na jejich účet poslat libovolnou částku Etherů. Nebudou na to však potřebovat privátní klíč, protože síť zná svůj vlastní specifický kód.
Díky tomu je nemožné ukrást peníze z účtu tohoto stroje, neboť smart kontrakty reagují pouze na kód, který je potvrzen tisíci uzly na síti.
Toto otevírá dveře mnoha novým možnostem. Stroje mohou takto uchovávat a zacházet s prostředky hodnoty. V kombinaci se senzory, cloud computingem, analýzou dat, bezdrátovou technologií a jinými výdobytky moderní technologie je nyní možné, aby vaše lednička zaznamenala, že máte nedostatek mléka a automaticky zadala příkaz ke koupi mléka v nejbližším supermarketu. A supermarket zase automaticky vypočítá náklady na dopravu daného mléka. Takto můžete mít vaše mléko či celý nákup před vašimi dveřmi předtím, než se vrátíte z práce, aniž byste pohnuli prstem.
Toto dává strojům určitou primitivní formu inteligence. Skrz smart kontrakty jim totiž vštěpujeme „paměť”, zadáváme příkazy, které se při splnění určitých podmínek provedou.
Toto vše je však ve velmi rané fázi vývoje. Možnosti Etherea však podnítily představivost mnoha vývojářů a programátorů, kteří neúnavně pracují na projektech postavených na Ethereum blockchainu.
Decentralizované autonomní organizace jsou zase možnou cestou, jakou se bude ubírat budoucnost firem – bez potřeby ředitele či výkonné rady. Namísto toho budou takové společnosti využívat nástroje decentralizovaného hlasování, kterými budou rozhodovat o budoucnosti firmy.
Kdysi se vedly debaty o blockchainu a jeho využití. Potenciál tohoto vynálezu byl rozpoznán již mnoha velkými společnostmi. Od FEDu až po členy Trumpovy vlády.
Ethereum je průkopníkem kryptoměn a otevírá dveře novým možnostem díky smart kontraktům. Kvůli této funkcionalitě začalo Ethereum používat mnoho velkých společností, např. Microsoft, či J.P. Morgan, který používá modifikovaný kód Etherea pro tvorbu vlastních, privátních blockchainů.
Závěr
Na závěr je už třeba jen dodat, že ve světě kryptoměn musíte být vždy opatrní. I když za poslední rok tento prostor nabral na vážnosti a narostl, stále zde můžeme pozorovat náznaky amatérství. Vše v tomto prostoru je relativně nové a občas se něco prostě poškodí.
Virtuální měny stojí na začátku dlouhé cesty a už mají za sebou první kroky. Ethereum a principy jeho fungování jsou mnohými považovány za benefiční a pokrokové. Proto můžeme říci, že brzy budou všechny měny, ať už centrální nebo decentralizované, existovat v digitální formě.