„Vejdi ven“. Tak zní slogan pražské Paralelní Polis, kterou lze bez nadsázky označit za světový unikát. Pravděpodobně jediný podnik, kde útratu zaplatíte jen a pouze kryptoměnami. Ty lze v České republice využít k platbě také na řadě dalších míst, jde však spíše o vyjádření názoru jejich majitele. Případně o marketingový tah. Heslo vyjdi ven se ovšem vztahuje k opuštění stávajícího ekonomického systému a přechodu k něčemu, co lze označit pojmem kryptoekonomika.
Jde samozřejmě o utopickou vizi. Penetrace kryptoměn do celé spolčenosti a jejich plná adaptace není otázkou let, ale spíše dekád, ne-li dvou až tří generací. Ruku na srdce, kdo z vás používá krypto k běžnému placení, ať už na internetu, nebo v kamenných obchodech a restauracích? A umíte si představit, jak se k podobné platbě uchylují třeba vaši konzervativnější příbuzní? Připomeňme také, že více než 10 % dospělé populace vůbec nevyužívá internet. A zdaleka ne každý, kdo se při obdobných průzkumech prohlásí za uživatele internetu, se umí na síti skutečně samostatně, a hlavně bezpečně pohybovat.
Jak moc je Paralelní Polis paralelní?
Paralelní Polis nicméně sama ukazuje, kde má kryptoekonomika své limity, alespoň zatím. Přestože v kavárně nezaplatíte jinak než kryptoměnami, samotná Polis má jakožto nestátní nezisková organizace zřízen také transparentní bankovní účet, na který přijímá dary, a bez kterého by nemohla existovat. Z tohoto účtu platí provozní výdaje, jako jsou nájem, energie nebo třeba připojení k internetu. Splácí z něj ale také kávovar, a to Marku Palatinovi, zakladateli nejstaršího bitcoinového mining poolu na světě. Navzdory deklarovanému bojkotu EET pak Paralelní Polis ze svého účtu hradí v národní měně také DPH.
Paralelní Polis samozřejmě přijímá i dary v kryptoměnách, ale třeba bitcoinová adresa pro dárce je využívána mnohem méně než transparentní účet. Oficiální subjekt zkrátka ještě nemůže tak úplně vyjít ven. Rozhodně ne sám, musela by ho doprovodit celá řada dalších.
Ach, ta volatilita
Stěžejní nevýhodou kryptoměn, alespoň z pohledu firem a podnikatelů, je samozřejmě jejich vysoká volatilita, která znemožňuje jakékoli finanční plánování. Tedy v případě, že jsou nějaké významnější vstupy hrazeny ve fiat měnách. Jinými slovy vždy. Reálná možnost, že se hodnota vašich výnosů přepočtená na fiat měnu v průběhu několika málo dní zvýší či sníží o desítky procent, je pak nepřekonatelnou bariérou.
Firma, jejíž obrat by byl třeba jen z jedné čtvrtiny tvořen kryptoměnami, zatímco náklady by byly téměř výhradně v konvenčních měnách, by sama sebe dostala do pozice spekulanta, který musí kromě své cash flow sledovat také aktuální dění na burze. A musela by k tomu vyčlenit část svých zdrojů, minimálně čas některých kvalifikovaných zaměstnanců, což pochopitelně zvyšuje náklady.
S podobnými potížemi se potýkají také exportní či importní firmy, jimiž protéká více než jedna fiat měna. Jenomže velká část fiat měn je dlouhodobě velmi stabilní a jejich pohyby jsou snadněji predikovatelné, byť jde samozřejmě vždy hlavně o pravděpodobnost. Udržování stability měn bývá ostatně úkolem centrálních bank a dalších autorit. Pro srovnání: třeba středový kurz EUR/CZK byl v pátek 30. 8. 2019 25.915; o rok dříve, tedy v pátek 31. 8. 2018 25.735. Meziroční změna je tak méně než 1 %. Takhle nízkou volatilitu může firma snadno vyřešit i vhodnými účetními operacemi.
Je pravdou, že u předních kryptoměn lze v dlouhodobém měřítku očekávat růst. Ale to neznamená, že se na nějaké období nemohou výrazně propadnout. Z jednoho takového propadu se ostatně stále ještě vzpamatováváme.
Revoluce zdola
Vysoká volatilita je nicméně jen otázkou času. Trh s fiat měnami je velmi stabilní, protože je globální a může se pochlubit obrovským objemem. Čím více hráčů se na trh dostává, tím menší je cenová elasticita a spread. Nabídka i poptávka kryptoměn v čase rychle roste a rapidní nárůsty i propady trhu se skutečně snižují, měříme-li je v relativní hodnotě, nikoli v absolutních číslech. Revoluce pak nepřijde shora, tedy s nějakou autoritou, která by zahájila ekonomický přerod spuštěním nové kryptoměny a ke spolupráci přesvědčila banky a další instituce. Podobnost s jistou existující společností je čistě náhodná.
Kryptoekonomika bude podložena revolucí zdola, tedy revolucí decentralizovanou. První vlaštovky už vylétají. Obvykle jde o digitální nomády a freelancery kreativních profesí. V další vlně půjde zřejmě o sociální skupiny, které ekonom a sociální vědec Richard Florida řadí do takzvané creative class, tedy duševně pracující specialisty, kteří už mohou být na rozdíl od prvních dvou skupin zaměstnáni na plný úvazek.
Digitální nomádi i kreativní třída vytvářejí a budou vytvářet nový druh poptávky po kryptoměnách. Ta dnešní je tvořena primárně investory, ať už dlouhodobými, kteří si s trochou nadsázky spoří na kryptodůchod, nebo krátkodobými, kteří spekulují a dodávají likviditu zejména trhu s altcoiny. Nově vznikající poptávka po kryptoměnách je a bude motivována jejich užitečností. Cílem je kryptoměnami platit, spíše než s nimi nadále obchodovat nebo je spořit.
Ta správná konstelace
Pro kreativce na volné noze, který jednak může pracovat víceméně z libovolné lokality, a jednak toho rád využívá, nabízí kryptoměny celou řadu výhod. Mezinárodní finanční transakce stále ještě nejsou příliš jednoduché, rychlé, a ani uživatelský přívětivé. A případnou práci ze zahraničí mohou znepříjemnit různé regulace, v důsledku kterých může být kupříkladu nabídka novozélandského grafika, toho času pobývajícího řekněme v Jihovýchodní Asii, pro občana Evropské unie nekonkurenceschopná. Proběhne-li výplata v kryptoměně, většina těchto obtíží odpadá. Oficiální přiznání příjmu a jeho případné zdanění je pak čistě na rozhodnutí vyplaceného pracovníka. Ten mimochodem může být v době výplaty odměny v jiném státě, než ve kterém se fyzicky nacházel při výkonu činnosti. Který ze států má pak nárok na daňový odvod?
Kryptoměny, alespoň ty hlavní, mohou už dnes nabídnout podobnou jistotu, jako americký dolar – za místní měnu je směníte víceméně všude. Respektive všude tam, kam se digitální nomád, nutně potřebující kvalitní připojení k internetu, dostane. A jak poroste počet freelancerů na cestách, placených v kryptu, poroste v méně vyspělých státech také počet míst, kde bude možné kryptem platit.
Kreativci i poskytovatelé služeb pro turisty mají totiž jeden důležitý společný rys – vykonávají práci s vysokou přidanou hodnotou (druzí jmenovaní samozřejmě relativně v kontextu regionu, nikoli podle evropských měřítek) a minimálními náklady na vstupy hrazenými fiat měnami. To je konstelace, kterou jim mohou větší podniky závidět – nepotřebují se příliš zaobírat tržní volatilitou, protože zkrátka při propadu odloží vlastní spotřebu na dobu, kdy krypto poroste. Nebo nakoupí přímo za kryptoměny u někoho dalšího, kdo je na tom podobně.
Cena práce v kryptu a cena po přepočtu
Rozdíl mezi lidmi, které už kryptoekonomika pohltila, a těmi, kdo stále ještě přemýšlí postaru ve fiat měnách, je hezky demonstrovaný při stanovení smluvní odměny. Osobně využívám kryptoměny k platbě za práci druhých (Bitcoin, Litecoin a Steem) a stejné kryptoměny za práci také dostávám. Ne výhradně, pochopitelně, z pohledu Paralelní Polis jsem stále ještě uvnitř, i když vykukuju ven. Pokud to je jen trochu možné a protistrana souhlasí, odměnu vypočteme přímo v dané kryptoměně. Stanovit hodnotu práce je totiž možné mnoha způsoby a přepočet na českou korunu, dolar nebo euro je jen jedna z alternativ. Dříve se hodnota práce v konečném důsledku vázala i na zlato.
Velká část lidí, kteří kryptem za práci platí, se však bohužel zatím stále ještě drží fiat měn. Nejprve stanoví cenu práce a pak se domluví, ke kterému dni bude fiat na kryptoměnu přepočten. Pro zaměstnavatele, který se podobně jako větší firmy obvykle pohybuje v konvenčním finančním prostředí, jde o racionální pojistku. Co kdyby kryptoměny v mezičase vyletěly o padesát procent? Počet lidí, kteří jsou ochotni platit práci kryptem bez přepočtu, však naštěstí minimálně v mém okolí roste.
Jen pro zajímavost, také v Paralelní Polis jsou zatím ceny uvedeny v korunách a přepočet probíhá až v okamžiku platy. Jsem si ale jist, že pokud by Polis mělo možnost hradit náklady vyčíslené v kryptu, na menu by se brzy objevil symbol nejznámější kryptoměny. Dýška pak můžete i nyní obsluze uhradit dle libosti, tedy klidně rovnou v kryptu bez přepočtu.
Kryptoekonomika a kryptobyznys
Zatímco kryptoekonomika se teprve rozvíjí, kryptobyznys už bují. Zatím je však zahleděný primárně sám do sebe a tvoří víceméně uzavřený ekosystém, ve kterém se mimo jiné daří různým podvodům a podvůdkům všeho druhu, přestože regulace (které podle mého názoru do světa kryptoměn nepatří) začínají ze svobodného prostředí dělat bezpečnější, ale ostře sledovaný a omezovaný prostor.
Kryptobyznys se aktuálně točí zejména okolo investičních možností, finančních nástrojů, směnáren a burz, online hazardu a podobných projektů. Tedy okolo oblastí, které zajímají velkou část lidí poptávající kryptoměny – investory a spekulanty. Část prostředků pak pohltí kryptoekonomika, to když se přelijí k digitálním nomádům, kteří tvoří infrastrukturu online projektů – programátorům, grafikům, copywriterům, marketingovým specialistům a dalším profesím, jež s investováním nebo hazardními hrami příliš nesouvisí.
Tady se kruh uzavírá. Z kryptobyznysu se kryptoekonomika jednoho dne nepřímo stane. Dostatečné množství jednotlivců bez nějaké koordinace se o to postará. Decentralizovaně. Tak, jak to kryptoměnám sluší.
