Potřebujeme peer-to-peer měnu, potřebujeme větší svobodu (a tím pádem i individuální zodpovědnost), burcuje Bitcoin Whitepaper. Ten má ostatně sousloví peer-to-peer dokonce v titulku.
Je s podivem, kolik projektů v kryptosvětě po idejích Satoshi Nakamota bezostyšně dupe. Zarážející je také počet lidí, kteří se do osidel takových projektů chytí. A tváří se při tom, že od bank, na které je dobrým zvykem v komunitě uživatelů kryptoměn plivat, utíkají k projektům hlásajícím: „My teda rozhodně nejsme žádná banka!“, ačkoli fungují na stejném principu. Uživatelé tak činí s vidinou tučného zisku, leč bez přemýšlení.
Provozovatelé takových „nebank“ naopak přemýšlejí a ziskem si mohou být téměř jisti. Stačí lákat na vysoké zúročení a snadnou registraci. A spustit affiliate marketing, protože za zajímavou provizi bude leckdo propagovat sebevětší kravinu. Nebo dokonce podvod.
Arbolet: z dark webu k „největší česko-slovenské kryptoměnové komunitě“
V českém internetovém rybníčku se čtyřmi lety objevil Arbolet, projekt, který sliboval být opravdovou revolucí. Posuďte sami z videa, které je sice mladšího data, ale jednoznačně se vymezuje vůči bankám a slibuje těžko splnitelný úrok:
Zaráží-li vás 21% zhodnocení investice, vězte, že v minulosti nabízel Arbolet výnos i pětkrát vyšší. Jeho ambicí bylo stát se největší česko-slovenskou kryptoměnou komunitou a do značné míry také uzavřeným ekosystémem, v rámci kterého funguje například trh produktů a služeb. Tedy projekt značně megalomanský. Zejména v situaci, kdy jeho provozovatelé zůstávají v anonymitě a tvrdí o sobě, že delší čas působili na dark webu.
Vůči Arboletu se však v nedávné minulosti negativně vyjádřily přední postavy české kryptoměnové komunity, třeba Paralelní Polis (viz tento článek). Úspěch neměl ani ve vývojářské komunitě, třeba na fóru portálu Root.cz (k přečtení tady). Brzy bylo zřejmé, že mezi zkušenými uživateli kryptoměn moc příznivců nezíská.
Arbolet tedy buďto přímo spustil, nebo stál u zrodu zpravodajského webu Krize15, který byl ve své době zřejmě nejvýnosnějším faucetem na celém internetu. A pravděpodobně jediným, do kterého bylo rozumné investovat čas. Tehdy vyplácel za přečtené články až deset korun denně, a to výhradně do peněženky Arboletu. Částka postupem času klesla na tři koruny a nyní je web většinu času nedostupný. A i kdyby byl dostupný, čtenáře by nevyplácel. Oficiálně proto, že byl „napaden“ a jeho majitelé nemají čas věnovat se mu. Reálně spíše proto, že celý Arbolet se potápí.
Nutnost využít Arbolet jako jedinou peněženku pro výběr prostředků z Krize15 pochopitelně Arboletu přihrála velké množství nových uživatelů. Početnou komunitu, na které chtěl Arbolet stavět. Ale má to své velké ale.
Bitcoiny ukládané do virtuální fiat měny
Lidé, kteří si na různých faucetech a obdobných stránkách naklikávají pár stovek satoshi denně, obvykle svůj čas necení příliš vysoko. Často jde o lidi s nižšími příjmy a nezřídkakdy také nižší kvalifikací. Právě tyhle sociální skupiny Arbolet oslovil nejvíce. A protože zaujmout někoho kryptoměnami nepolíbeného snadným ziskem řekněme 300 satoshi za přečtený článek není snadné, operovaly Arbolet i Krize15 s virtuální měnou aKč, kopírující hodnotu koruny.
A věřte tomu nebo ne, lidé „investující“ do kryptoměnového projektu skutečně své prostředky ukládali právě do aKč, přestože Arbolet nabízí i BTC peněženku. A přestože vložit lze pouze bitcoin, neboť Arbolet samozřejmě nemá žádný bankovní účet, na který by bylo možné poslat fiat měnu. Velká část uživatelů tedy ve směnárnách třetích stran nakoupila bitcoiny, které pak v rámci Arboletu uložili na „účet“ vedený v aKč. Peněženky pro aKč totiž kromě snadného odhadu hodnoty prostředků nabízely výrazně vyšší zhodnocení investic než peněženky vedené v BTC.
Arboletu se tedy skutečně podařilo vybudovat velkou komunitu co do počtu hlav, byla však velmi skromná, pokud jde o znalosti, schopnosti a dovednosti. Její členové pak obvykle s principy kryptoměn nepřišli do styku, a navíc se pohybovali v prakticky absolutně centralizovaném prostředí, kde skupinka zakladatelů a případně někteří vyvolení z řad členů ovládali veškeré dění. A kde byla protěžována virtuální měna, či spíše psoudoměna aKč. Důvod je nasnadě.
Arbolet byznys model: Vy hodlujte, my shrábneme zisk
K 1. lednu 2016, zhruba v době, kdy se Arbolet oficiálně objevil na české scéně, stál bitcoin přibližně 430 dolarů. O rok později se jeho cena blížila tisícovce, v roce 2018 už to bylo 14 000 dolarů, přičemž nedlouho předtím dosáhl bitcoin svého maxima. A s pádem ceny bitcoinu přišel i pád Arboletu.
Ten totiž velmi pravděpodobně spoléhal, že dlouhodobý růst ceny pokryje stoprocentní roční zhodnocení zmíněné v předchozím textu. Kdyby si totiž někdo 1. ledna 2016 uložil v Arboletu 10 000 aKč (samozřejmě zaplacených bitcoinem), o dva roky později by měl krásných 40 000 aKč. Kdo vám tohle dá, že? Ale kdyby si dotyčný ponechal přímo bitcoin a po dvouletém hodlování jej prodal, vydělal by zhruba osmkrát více.
Rok 2018 byl ve znamení poklesu cen všech kryptoměn a v jeho druhé polovině se Arbolet dostal do potíží. Ty vygradovaly na konci roku, tehdy byly poprvé omezeny výběry. A limity postupně klesaly až k nule, kterou může většina uživatelů, alespoň podle ohlasů na interním fóru nebo na Discordu Arboletu, vybrat nyní. Přestože podle slibů vedení projektu mělo být vše vyřešeno ve druhé polovině června. Důvod je samozřejmě nasnadě – bitcoin je stále ještě levný, a pokud chtějí uživatelé vybírat vklady převedené do aKč a následně zhodnocované, Arbolet nemá kde brát. Optimisté věří, že s růstem kurzu bude mít projekt dostatek prostředků k tomu, aby své uživatele vyplatil. Pesimisté zvažují trestní oznámení a další kroky.
Letadlo, které předstírá, že ještě letí
Arboletu se nicméně daří předstírat, že je všechno tak nějak pod kontrolou. Vymlouvá se na zákony proti praní špinavých peněz a tvrdí, že zdroje má, jen by své uživatele dostal do problémů, pokud by bitcoiny získané aktivitami na hraně zákona vyplatil. A argumentuje: „O své peníze jste nepřišli, stále je tu vidíte. Kdybychom vám je chtěli sebrat, proč bychom stránku nevypnuli?“
První část argumentu připomíná reálný socialismus. Bývalý majitel o svou továrnu přece taky nepřišel, jen s ní zkrátka nemohl nakládat a nemohl ji provozovat. Ale každý den se na ní mohl jít podívat, třeba cestou do práce topiče. Uživatelé Arboletu se zase mohou kdykoli pokochat pohledem na to, jak jim v reálném čase naskakují zlomečky bezcenných virtuálních aKč.
Pokud jde o argument o nevypnutí projektu, důvod je nasnadě. Arbolet zkrátka stále věří, že do projektu začnou lidé investovat. Přestože byste očekávali velké červené varování „Pozor, aktuálně nejsou prostředky na výběry!“, na stránkách Arboletu je podle ukazatel stavu naopak vše v naprostém pořádku.
Zkušenost se cení
Arbolet měl v úmyslu mimo jiné vzdělávat komunitu, a vlastně se mu to opravdu povedlo. Nikoli však svou zpravodajskou sekcí, která se reálně soustředila hlavně na opisování článků odjinud a překlady nevalné kvality, někdy dokonce strojové. Nejdůležitější je zkušenost, kterou lidé získali – třetím stranám je zkrátka dobré nevěřit, když máme k dispozici peer-to-peer nástroje. A pohádkově vysoké zhodnocení je vždycky minimálně podezřelé.
Ano, celá řada lidí zřejmě přišla o peníze. Někteří si to ještě neuvědomili a stále věří, že vše dobře dopadne. Jiní, třeba autor tohoto textu, stihli své prostředky včas a se zhodnocením vybrat, protože tušili, co se nevyhnutelně stane. Někteří lidé své negativní zkušenosti vztáhnou na kryptoměny jako celek a budou je pokládat za podvod. Ti ostatní si příště dají pozor. Většina z nich by pravděpodobně podepsala tahle pravidla:
Základní rady pro každého, kdo to s kryptoměnami myslí vážně:
- Privátní klíče jsou alfou a omegou. Nemáte-li ke svým prostředkům klíč, nepatří vám a reálně s nimi nemůžete nakládat. To se týká také centralizovaných burz nebo online peněženek – když se jejich provozovatel rozhodne vaše prostředky neuvolnit, neexistuje způsob, jak s tím něco udělat. Bez znalosti privátního klíče vám je nevrátí ani případný pravomocný rozsudek. Podívejte se proto na naši sekci věnovanou různým kryptopeněženkám.
- Pozor na Affiliate marketing. Ten často využívají projekty, které by se jiným způsobem neprosadily. Tento typ marketingu není výhradně internetový fenomén, v offline světě jej využívají třeba investiční poradci. Affiliate marketing není a priori podvodný nebo lživý, ale když se mu věnují lidé, kteří ve skutečnosti nevědí, co propagují, dopadne to jako ve známém dokumentárním filmu Rada nad zlato, který je dostupný na Youtube. Narazíte-li na projekt spoléhající hlavně na affiliate marketing, věnujte čas získání opravdu objektivních informací ze zdrojů, které nemají žádný profit z vaší případné registrace, investice nebo jiné zamýšlené akce.
- Vysoké zhodnocení nelze garantovat. Nejlepší konvenční investiční nástroje obvykle dosahují výnosy v řádu jednotek procent ročně. S vyššími výnosy roste také riziko, že o část, nebo v některých případech dokonce o celou svou investici přijdete. Pokud vám někdo slibuje výnos více než 10 % ročně, pravděpodobně je buďto investičním mágem, nebo podvodníkem. Výjimkou jsou samozřejmě investice do kryptoměn, u kterých lze predikovat dlouhodobý výrazný růst. Ale pokud vám někdo nabídne vysoké zhodnocení vašich bitcoinů, těžko může svého slova dostát. Spíše o ně nadobro přijdete.
Diskuze k článku