Souboj mezi centralizovanou ekonomikou, která je postavena na autoritách, které řídí ekonomické dění a decentralizovanou ekonomikou, jejíž základ je tvořen velkým množstvím uživatelů, kteří se podílejí na strukturalizaci ekonomiky, je v poslední době čím dál více patrný. Autoritářský systém centrálních bank se logicky nechce vzdát svého vůdčího postavení ve prospěch davem řízené ekonomiky. Proč se centrální bankéři vyjadřují ke kryptoměnám tak negativně a jaké ekonomické kompromisy nabízejí? Čtěte v tomto článku.
Bankéři vs. kryptoměny
Jedním z hlavních centrálních bankéřů, kteří se v poslední době velmi negativně vyjadřují na účet kryptoměn je presidentka Evropské centrální banky, která se dala slyšet, že kryptoměny „nestojí za nic“. Své si k tomuto tématu řekl i předseda Mezinárodního měnového fondu.
„Moje velmi skromné hodnocení je, že to nestojí za nic. Není založeno na ničem, neexistují žádná základní aktiva, která by fungovala jako kotva bezpečnosti.“
Jedním z hlavních důvodů, proč se centrální bankéři staví proti kryptoměnám je to, že by rádi zavedli vlastní digitální měny, která by byla postavena na technologii blockchain, ovšem umožňovala by dohled institucí nad jejím chodem. Bankéři důvod této své vize staví na argumentu, že by tak byla zajištěna jak bezpečnost, tak ochrana proti hackerům a praní špinavých peněz. Nicméně by tím byla zcela popřena myšlenka anonymního finančního systému.
Tuto vizi centrálních bank postavil na hlavu Satoshi Nakamoto, který argumentuje tím, že centrální banky hospodaří s penězi svých klientů a v okamžiku, kdy by si lidé chtěli ve větším počtu vybrat své peníze, tak nic nedostanou, protože je banka fyzicky nemá. Tento scénář se v DeFi stát nemůže, protože jsou tam všichni jak věřitelé, tak dlužníci. Navíc současná kritika propadu kryptoměného trhu není zcela opodstatněná. Stačí se jen podívat do minulosti, která je protkána mnoha krachy akciového trhu.
