Bitcoin podle Adama Backa aktuálně nečelí reálné hrozbě ze strany kvantových počítačů. Tento stav by měl navíc přetrvat ještě minimálně 20 až 40 let. Back, jehož práce byla citována přímo v původním whitepaperu bitcoinu, upozorňuje, že technologie kvantových počítačů se sice rychle vyvíjí, ale praktická schopnost prolomit zabezpečení, na němž bitcoin stojí, je stále velmi vzdálená. Zároveň zdůrazňuje, že již dnes existují schválené postkvantové kryptografické standardy, které může bitcoin implementovat s velkým časovým náskokem.
Debata se rozhořela poté, co investor Chamath Palihapitiya veřejně prohlásil, že kvantové počítače by mohly ohrozit bitcoin už během 2 až 5 let. Argumentoval tím, že k prolomení šifrovací funkce SHA 256 by bylo potřeba přibližně 8 000 qubitů. Podle Backa je však tento scénář značně nerealistický, protože nezohledňuje praktické limity současných kvantových technologií, zejména vysokou chybovost a nestabilitu fyzických qubitů.
Probably not for 20-40 years, if then. And there are quantum secure signatures, NIST standardized SLH-DSA last year. Bitcoin can add over time, as the evaluation continues and be quantum ready, long before cryptographically relevant quantum computers arrive.
— Adam Back (@adam3us) November 15, 2025
NAVŠTIVTE NÁŠ DISCORDOVÝ SERVER
Bitcoin a stav kvantových technologií
Současné kvantové počítače sice dosahují tisíců fyzických qubitů, ale z hlediska reálného výpočetního výkonu jsou mnohem slabší, než by bylo potřeba k prolomení moderních kryptografických standardů.
Pro srovnání je dnes odhadováno, že by bylo zapotřebí přibližně 4 000 stabilních logických qubitů, které jsou schopné korekce chyb, aby bylo možné efektivně útočit na úroveň zabezpečení používanou v systému, na němž je bitcoin postaven. Aktuální experimentální systémy tohoto výkonu zdaleka nedosahují.
Zajímavým dopadem budoucího rozvoje kvantových technologií může být i otázka identity tvůrce bitcoinu. Adam Back upozornil, že pokud by kvantové počítače někdy skutečně dosáhly potřebného výkonu, mohly by potenciálně ohrozit i historické bitcoiny připisované Satoshimu Nakamotovi. To by mohlo donutit jejich držitele přesunout prostředky na nové, bezpečnější adresy. To by také mohlo nepřímo napovědět, zda je zakladatel bitcoinu stále aktivní.
Jaká je budoucnost zabezpečení bitcoinu?
Skutečná hrozba, kterou dnes kvantový vývoj představuje, však nespočívá v přímém prolomení bitcoinu, ale v takzvaném scénáři dlouhodobého ukládání šifrovaných dat pro budoucí dešifrování. Útočníci mohou již nyní shromažďovat zašifrovaná data a čekat na technologický průlom, který jim umožní tato data prolomit v budoucnu. Tento problém se však bitcoinu přímo netýká, protože ochrana bitcoinových prostředků je založena na mechanismu, který může být včas modernizován.
Odborníci se shodují, že přechod na kryptografii odolnou vůči kvantovým útokům by měl začít včas, nikoli až ve chvíli, kdy se hrozba stane akutní. Podle specialistů z oblasti pokročilé kryptografie může být plně prakticky využitelný kvantový hardware vzdálen přibližně 10 až 15 let. Zároveň ale dodávají, že velké technologické společnosti mohou dosáhnout průlomu i dříve. V případě bitcoinu však panuje široká shoda, že má dostatek času na bezpečnou adaptaci a že v nejbližších desetiletích nepředstavují kvantové počítače reálné riziko.
Kryptoaktiva jsou vysoce volatilní neregulovaný investiční produkt.
