Ať už je to jakkoli obtížné si představit, kryptoměny jsou daleko starší než technologie Blockchain. Většina z nás se dívá na Bitcoin jako na první kryptoměnu, ačkoliv je to pouze první Blockchain-based měna. Kryptoměny jako B-Money a BitGold existovaly před Bitcoinem, sice dlouho nevydržely, obzvlášť ve srovnání s Bitcoinem, ale je je nutné vzít na vědomí.
Problém s kryptoměnami zavedenými před Bitcoinem byla jejich centralizovaná struktura. Bez Blockchain technologie neexistoval žádný „decentralizovaný, neměnný, transparentní“ ledger, do kterého by byly transakce zapisovány, což vedlo k centralizaci. I přes to se však zdá, že Blockchain by nemusel být be-all, end-all kryptoměnových technologií.
Poslední dobou se začali vynořovat nové formy krypta, které využívají Directed Acyclic Graph (DAG) organizační model pro struktuře jejich decentralizovaného ledgeru, což umožnuje vyřešit staré problémy a přidat nové vlastnosti.
Dnes se podíváme na technologii, která má potenciál nahradit samotný Blockchain a některé, z jeho momentálních implementací.
Přesto, že implementace, o kterých dnes budeme mluvit jsou nové, tak samotný koncept nový není. V roce 2013 článek nadepsaný „Accelerating Bitcoin’s Transaction Processing. Fast Money Grows on Trees, Not Chains“ od autorů Yonatana Sompolinskyho a Aviva Zohara představil GHOST protokol, který navrhuje změnit strukturu Bitcoinu z Blockchainu na strom, což by zkrátilo konfirmační časy a zlepšilo by bezpečnost. Ačkoliv tato změna zatím nebyla implementována do Bitcoinu, jiné kryptoměny používají DAG-based systém s úspěchem. Pojďme se na ně podívat.
Byteball
Byteball je DAG-based kryptoměna. Jakožto první svého druhu, Byteball je distribuován skrz airdrop proces, ve kterém je GBYTE, nativní měna v networku, distribuována dle uživatelova podílu Bitcoinu. Poslední dobou se distribuce GBYTE začala odehrávat v cashback partnerstvích se zúčastněnými obchodníky. Je sice osvěžující vidět ne-ICO kryptoměnu, její distribuční metoda je jedna z nejméně zajímavých vlastností Byteball.
V Byteball nejsou žádné blocky. Místo nich jsou transakce propojeny přímo jedna s druhou a každá transakce obsahuje jeden nebo více hashů z předchozích transakcí. Síť propojující transakce se nazývá DAG.
Neexistuje žádný Proof of Work nebo Proof of Stake mining v Byteballu. Místo toho, aby vaše následující blocky potvrzovaly předchozí, jsou transakce potvrzovány novými transakcemi, které přijdou po nich. Ale tento druh potvrzení potvrzuje jen, že transakce existuje, ne jestli není double spend.
Jak jsou ale double spends řešeny? V PoW měnách jsou problémy způsobeny double spends řešeny výběrem verze historie blocku, která pracuje nejvíc. V Byteball však, vzhledem k tomu, že je DAG-based, již existuje jasné pořadí transakcí. To umožňuje okamžitě identifikovat a zamítnout double spends.
Co když jsou double spends na paralelních větvých DAGu a jejich pořadí není evidentní? No v tom případě Byteball použije „Main Chain“ – chain na DAGu, který prochází skrz transakce od známých, důvěryhodných uživatelů, říká se jim witnesses – svědci. Ze dvou konfliktních transakcí je brána za validní pouze ta, která je na Main Chainu zapsána první. Svědci jsou vybráni uživateli samotnými, kteří vyberou jejich preferované svědky s každou transakcí, kterou chtějí provést.
Ačkoliv je ještě spousta věcí, které je třeba o Byteballu a jeho DAG-based systému vysvětlit, jedna věc je jistá: Tento systém je použitelná alternativa technologie Blockchain a může dokonce vyřešit některé, z nejprominentnějších problémů Blockchainu, jako je rychlost, udržitelnost, škálovatelnost, bezpečnost, soukromí a legální problémy.
Pokud by se DAG stal široce užívaným, transakce by byly frekventovanější, což by zaručovalo, že budou potvrzovány ve vteřinách. V kontrastu s momentálními 10 minutami v Bitcoinu je to rozdíl jako hrom. Vezmeme-li v úvahu udržitelnost, systém svědků Byteballu nabízí bezpečností model, ve kterém nebude žádný Proof of Work mining za potřebí. To znamená, že elektřina nebude zbytečně plýtvána na zajištění transakce. Vzhledem k tomu, že Byteball nemá blocky, nenastane taky problém s velikostí blocků.
Když srovnáme Byteball s Ethereem, zjistíme, že smart contracts Byteballu nejsou tak silné, a tak Turingovsky kompletní, ale jsou jednoduché, což nám umožňuje si je zobrazit v uživatelovi čitelné formě. To znamená, že obyčejní uživatelé mohou vidět, co se vlastně stane s jejich samotnými penězi. Predikční trhy již pracují na základě těchto kontraktů a nedávno přestavený manual oracle feature umožňuje komukoliv bez technických vědomostí provozovat predikční trh.
Co se týče soukromí, jiné altcoiny jako Zcash a Dash už přišli na efektivní způsoby ochrany soukromí svých uživatelů. I přes to, je dobré vědět, že můžete udržovat své informace v bezpečí i na síti, která nevyžaduje dlouhé časy potvrzení a plýtvavý Proof of Work mining. Byteball umožňuje přesun hodnoty soukromě přes aktivum zvané „blackbytes.“
Na závěr, o legální obruče, kterými je třeba proskákat, se Byteball postarat svým asset issuing systémem. Whitepaper k tomu říká:
“Users can issue new assets and define rules that govern their transferability. The rules can include spending restrictions such as a requirement for each transfer to be cosigned by the issuer of the asset, which is one way for financial institutions to comply with existing regulations.”
IOTA
IOTA je zvláštní. Přesto, že stejně jako Byteball používá Directed Acyclic Graph (DAG) organizační model pod jménem Tangle, implementace a využití se velmi důrazně od Byteballu liší. IOTA byl navrhnut specificky pro IoT (Internet of Things) průmysl, podařilo se jim uskutečnit úspěšný ICO v roce 2015, který nashromáždil celkem 1,337 BTC a odstartoval na Bitfinex dříve ten rok.
Krom své zvláštní distribuční metody se IOTA od Byteballu liší v několika věcech. Například u IOTA musí všechny transakce potvrdit minimálně dvě předchozí transakce. Aby se tak dělo, uživatelé (kteří tvoří a potvrzují transakce) musí řešit kryptografické příklady podobné těm, které se řeší při Proof of Work miningu.
IOTA taky nemá žádné poplatky. Na rozdíl od Byteballu, kde jsou GBYTE transakční poplatky stejné, jako GB velikost transakce, IOTA po uživateli nechce vůbec žádné poplatky, aniž by záleželo na velikosti či transakcí. Místo toho jsou nodes motivovány k účasti na tvoření a potvrzování transakcí jinými nodes. Vše se to točí kolem konstantního pravidelného přívalu transakcí.
Absence poplatků řeší dva kritické problémy, alespoň v očích IOTA developerů. Jejich whitepaper čte:
“The importance of micropayments will increase in the rapidly developing IoT industry, and paying a fee that is larger than the amount of value being transferred is not logical. Furthermore, it is not easy to get rid of fees in the Blockchain infrastructure since they serve as an incentive for the creators of blocks. This leads to another issue with existing cryptocurrency technology, namely the heterogeneous nature of the system. There are two distinct types of participants in the system, those who issue transactions, and those who approve transactions. The design of this system creates unavoidable discrimination of some participants, which in turn creates conflicts that make all elements spend resources on conflict resolution. The aforementioned issues justify a search for solutions essentially different from Blockchain technology, the basis for Bitcoin and many other cryptocurrencies.”
Absence těchto poplatků by normálně vytvořila příležitosti pro spam attacky na network. Aby se tomu předešlo, IOTA používá „weight“ mechanismus, ve které jsou transakce potvrzovány s ohledem na jejich weight. Tato „váha“ odpovídá množství práce, kterou node investuje do transakce. Weight systém IOTA zajišťuje, že spam attack nebude prakticky možný, vzhledem k tomu, že žádná entita není schopná vyprodukovat shluk transakcí s přijatelnou váhou v dostatečně krátkém časovém úseku.
I když vezmeme v úvahu všechny rozdíly mezi těmito dvěma implementacemi DAG-based kryptoměn, IOTA se nejvíce odlišuje tím, že se soustředí hlavně na Internet of Things (IoT) průmysl. Pokud vám IoT není známý, jde o koncept, který zahrnuje globální network, kde jsou zařízení jako domácí spotřebiče, auta a tak dále schopna komunikovat, obměňovat data, což umožňuje je na dálku monitorovat, a dokonce i kontrolovat.
Cílem IOTA je poskytnout výměnu a přesun hodnoty a dat zadarmo mezi sebou, což by umožňovalo každému IoT-enabled zařízení, spotřebiči, či vozidlu být používáno nebo pronajato efektivně a důvěryhodně. Data poskytnuta zařízeními mohou taky pochopitelně být zakoupena a prodána networkem IOTA.
Tento koncept umožňuje hnutí za distribuovanou ekonomiku se vyvinout takovým způsobem, že by každý uživatel mohl získat ze svého majetku maximum. Ve zkratce IOTA slouží jako páteř pro výměnu hodnoty na IoT modelu, ve kterém zařízení produkují hodnotu pro svého majitele a ne naopak.
Závěr
Nahradí DAG-based kryptoměny Blockchain-based? To se těžko určuje. Je sice pravda, že DAG systémy mají evidentní výhody, ale taky jsou zatím poměrně málo populární. Máme zatím jen pár pracujících projektů, které tuto technologii využívají. Ale i přes to se zdá, že se tyto projekty zasloužili o místo na trhu, obzvlášť IOTA, která je momentálně v top 15 kryptoměn dle tržní kapitalizace.
