Blockchainy nejsou ve výchozím nastavení decentralizované, což znamená, že se v tomto případě dostávají ke slovu konsenzuální protokoly. Tento článek vysvětluje, co je konsenzusový algoritmus a definuje, jak fungují konsensní algoritmy a uvádí příklady některých nejoblíbenějších algoritmů.
Přečtěte si také: Jihokorejské banky drží v kryptoměnách téměř 2 mld. USD
Vlastnosti a funkce určitých blockchainů jsou závislé pouze na problémech, které mají řešit. Abychom se vyhnuli opakováním v tomto článku, ponoříme se hlouběji do nejoblíbenějších mechanismů konsenzu. Porozumění tomu, jak fungují, a kdy a proč potřebujeme jeden nebo druhý mechanismus, vám pomůže rozbít mýty o Blockchainu a získat praktické poznatky o této technologii. Předtím, než identifikujeme každý jednotlivý mechanismus konsenzu, je lepší pochopit, proč je skutečně potřebujeme.
Blockchain je pouze prostředkem pro organizaci dat
Uvažujme Blockchain bod po bodu:
- Nový přístup k organizaci databáze
- Ukládá historii každé změny, která se kdy vyskytla
- Uspořádává data v řetězci bloků, namísto zpracovávání posledního stavu účetního systému
Jak vidíte, není zde žádný odkaz na decentralizaci. Protože samotný Blockchain neorganizuje důvěryhodné vztahy v decentralizovaném prostředí. Blockchain pouze poskytuje velmi flexibilní a bezpečný způsob uspořádání dat, který v kombinaci s mechanismem konsenzu může umožnit úspěšné fungování zcela nebo částečně decentralizovaného systému.
Takže, co dělá konsenzuální mechanismus?
Je to docela jednoduché. Konsenzus je způsob, jak dosáhnout dohody. Decentralizovaný systém bez společného konsenzu se za sekundu rozpadne na kusy. Nezáleží ani na tom, zda si účastníci systému důvěřují nebo si vůbec nevěří. Stejně tak se musí dohodnout na určitých funkcích, které by byly společné pro všechny. A to je přímá úloha konsenzuálního mechanismu.
Prozatím existuje několik různých konsenzuálních mechanismů. Než přezkoumáme nejpopulárnější, je důležité pochopit dvě věci:
- Zatím neexistuje žádná univerzální metoda, jak dosáhnout konsenzu
- Současně neexistuje žádný dobrý nebo špatný algoritmus – jde pouze o požadavky účetních systémů
Mohlo by vás zajímat: Alternativy algoritmu Proof-of-Burn (PoB), Proof-of-importance a mnoho dalšího
Proof of Work (PoW)
Vysvětlení mechanismu “důkazu o práci” spočívá v jeho názvu. Abyste se mohli podílet na ověřování transakcí, měli byste veřejně prokázat, že jste udělali nějakou práci. Toto pravidlo zabraňuje útoku na systém, když protivník vytvoří falešné voliče. Čím více práce jste udělal/a, tím více máte šanci navrhnout další blok a získat odměnu. Ale je důležité poznamenat, že se jedná pouze o šance, ale nikoliv o obecné pravidlo.
Máte-li jeden tiket do loterie a váš přítel – 10, neznamená to, že jste odsouzeni k porážce.
Proof of Stake (PoS)
Tento mechanismus je velmi podobný hlasování mezi akcionáři ve společnosti – ten, kdo drží největší kus koláče, získá nejvyšší autoritu. Nejde tedy o počet hlasů, ale o jejich váhu.
Uživatelé, kteří jsou držiteli mnoha mincí, mají velký podnět k tomu, aby zajistili, že bude konsenzus mezi uzly systému dosažen správným způsobem. Navíc je to jejich zájem udržet síť bezpečnou před všemi druhy útoků, selháním, falešnými transakčními potvrzeními a dalšími druhy podvodů.
Delegated Proof of Stake (DPoS)
Hlavní myšlenkou DPoS je, že každý uživatel může hlasovat pro delegáty – to jsou ti, kteří schvalují transakce. Obecně platí, že identita delegátů je zpočátku známá. Mohou to být někteří respektovaní lidé, kteří jsou známí svými úspěchy ve sféře a mají účet v systému, pro který lidé pravidelně hlasují. Je důležité poznamenat, že systém zvažuje váhu hlasů. Čím více vlastní měny (akcie) má určitý volič, tím více může ovlivnit “volby”.
Vzhledem k omezenému počtu validátorů poskytuje algoritmus DPoS mnohem vyšší validační kapacitu a rychlejší potvrzení transakce.
Proof of Importance (PoI)
PoI je trochu rozšířená verze PoS. Kromě uvážení množství mincí, které účastníci mají, algoritmus rozpoznává chování mezi nimi. Například kde, kdy a jak často jsou mince přenášeny. Tímto způsobem můžeme eliminovat situaci, kdy zbohatnou pouze bohatí.
Multisignature / Byzantine Fault Tolerance (BFT)
Tyto algoritmy se primárně používají k dosažení konsenzu mezi omezenou skupinou lidí (v případě Multisignature je to otázka několika účastníků, v BFT – desítky). BFT má obvykle smysl, když se všechny strany v procesu navzájem znají, řekněme, že se mohou velmi zřídka měnit.
Federated Byzantine Agreement (FBA)
Mechanismus umožňuje dosažení konsenzu mezi velkým počtem účastníků, jejichž celkový počet není znám. Každý účastník se rozhodne věřit omezenému počtu dalších účastníků, čímž vytvoří kruh důvěry, v němž snadno dosáhne konsenzu. Nakonec získáte řadu důvěryhodných kruhů, které se nějakým způsobem překrývají, což umožňuje dosáhnout celkového konsenzu v celé síti.
Mohlo by vás zajímat: Švýcarské banky se chystají přijímat kryptoměny
Závěr
Zkoumali jsme nejpopulárnější konsenzuální mechanismy, které byly testovány v reálném světě. Přesto je důležité si uvědomit, že žádný z nich není naprosto dokonalý a neexistuje žádná univerzální metoda, jak dosáhnout konsenzu v decentralizovaném nebo částečně decentralizovaném prostředí. Každý má své výhody a nevýhody. proto jsou algoritmy průběžně aktualizovány a doplněny různými doplňky.
Pro rychlý odběr důležitých zpráv klikněte na červený zvoneček vpravo v rohu
