Společnost Tether, vydavatel stejnojmenného stablecoinu, se potýká s problémy, které se týkají jeho zásob aktiv ve finančním instrumentu – tzv. „Chinese commercial paper“ – ten se obvykle používá pro byznys transakce a stal se i nástrojem financování pro menší firmy. Na toto aktivum se nevztahují úrokové sazby a je často využíváno například jako záloha za materiály. Navzdory tomu se začal stále více a více využívat jako zdroj financování pro developery, kteří nemají příliš mnoho alternativ.
Podle Číny není legální používat Tether ve forexu
Čínská vláda si uvědomuje problematiku celé situace – například fakt, že přibližně polovina aktiv společnosti, asi 75 miliard USD, které slouží jako krytí pro stablecoin, je uložena právě v těchto krátkodobých aktivech. Vzhledem k tomu, že jsou zmíněná aktiva využívána k dalšímu financování, které nebylo jejich primárním účelem, představují hrozbu pro finanční systém. Pokud by se firmy rozhodly nezaplatit dlužné sumy, tak by následný šok mohl ovlivnit stabilitu kryptoměny. Tether, jakožto virtuální měna, nemá legální status. To přináší další komplikace a v případě, že v Číně chce někdo využít kryptoměnu, musí to být Renminbi (RMB).
Vezmeme-li v úvahu komplexitu Čínského finančního sektoru a regulací, který zrovna nejde naproti řešení, ale vyvolává další konflikty, jedná se o závažný problém. Za poslední dva roky představitelé vystupovali proti Tetheru především ve spojitosti s krátkodobými aktivy, navzdory tomu společnost už několikrát vydala prohlášení, že žádná taková aktiva nedrží. Útoky na firmu nejsou ale ojedinělou záležitostí.
Zákaz kryptoměn v Číně
Čínská centrální banka v září 2021 deklarovala, že všechny transakce v kryptoměnách budou považovány za ilegální. Využití všech kryptoměn bylo tedy efektivně zakázáno – včetně bitcoinu. Regulátor záležitost odůvodnil tak, že kryptoměny a s nimi spojené aktivity jsou ilegální a zveřejnil varování, že představují riziko pro finance obyvatel země.
Zákaz kryptoměn se v Číně považuje za zákrok, který pomůže předcházet finanční nestabilitě. Za zmínku ale stojí i to, že pomocí kryptoměn ze země odtékalo nezanedbatelné množství kapitálu. Nejedná se ale o konec kryptoměn, systém stále umožňuje obyvatelům držení, firmy a instituce ale mají zákaz na všechny transakce a nesmí do kryptoměn ani ukládat prostředky.
Tether, protože kopíruje dolar, byl v historii využíván i jako forma vyplácení zaměstnanců a zaměstnavatelé jej využívali například i ke kompenzaci bonusů. Soud ale rozhodl, že virtuální měna by neměla v trhu zastávat stejnou pozici jako oficiální oběživo a bylo vydáno nařízení, že k takovým účelům musí být využito Renminbi (RMB).
Evergrande
Evergrande je největší čínský developer, v historii se ale objevilo několik problémů spojených s ambiciózními projekty – které nakonec vedly k vybudování několika tzv. „měst duchů“. Právě následky těchto projektů dostaly společnost k tomu, že developer potřeboval finanční injekci, kterou získal ve formě krátkodobých aktiv od Tetheru.
Evergrande má už delší dobu problém s kompenzací dlužné částky a některé obavy naznačují, že dopad na celý systém by se mohl blížit pádu investiční banky Lehman Brothers, který odstartoval Velkou krizi. Tether tedy sice dal najevo, že nemá vůči Evergrande žádné pohledávky, ale ani to nedokázalo zmírnit panující nejistotu.
Reakce USA
Amerika navrhla novou vyhlášku dne 8. 11. 2023, jejímž smyslem je znemožnění plateb kryptoměnami úředníkům a vládním představitelům. Tento zákaz by jim měl znemožnit jakékoli transakce s čínskými firmami, které nějakou formou využívají blockchain a takto tedy i použití USDT. O celé záležitosti se hovoří jako o procesu, který má vytvořit zákonnou zodpovědnost za aplikaci neschválených inovací a technologií.
Vyhláška má mimo jiné i zabránit vládním představitelům, aby využívali sítě a nástroje, které byly vynalezeny Čínou, ke transakcím v kryptoměnách. Celkový problém tedy nepocítí pouze Tether, ale i jeho mateřská společnost iFinex, protože i ta bude odříznuta od největší ekonomiky světa.
Pokud shrneme vliv celé legislativy, v praxi má zařídit to, aby žádná opozice finančního systému USA neměla přístup k „zadním vrátkům“. Účelem je především, aby nepovolaní nemohli ohrozit zabezpečení a tajné informace.
Jak to vše začalo?
Čína v současné situaci neřeší novinku, ale jedná se o dlouhodobější problém. Už více než 10 let uplynulo od doby, kdy se velmi regulovaný a kontrolovaný ekonomický systém začal potýkat s kryptoměnami, které jsou v přímém rozporu s komunisticko/socialistickou myšlenkou řízení ekonomiky.
2013
Nepřátelský postoj Číny proti kryptoměnám začal v prosinci 2013, když regulátor (People’s Bank of China – PBoC), ministerstvo průmyslu a informací a ostatní pozorovatelé trhu, vydali nařízení, které zakázalo bankám transakce v bitcoinu. Bitcoin byl prohlášen za „speciální virtuální komoditu“ a bylo zde několik upozornění, že není považován za legální a postrádá funkce a vlastnosti, které by mělo mít oběživo. Zákaz byl nařízen z důvodu, že bitcoin nebyl kryt žádnou zemí nebo centrální autoritou a byl považován za aktivum pro praní špinavých peněz.
2017
V lednu 2017 PBoC začala s vyšetřováním aktivit mnoha burz kryptoměn v naději, že pomohou slábnoucímu yuanu a zablokují nebo alespoň omezí odliv prostředků z Číny. Později téhož roku, Čína zakázala ICO (Initial coin offering) a následkem tohoto kroku zmizely i nové krypto-startupy v zemi.
2021
Nejhorší událost se stala v roce 2021, kdy Čína zakázala všechny transakce v kryptoměnách. Většina uživatelů už to ale – vzhledem k událostem předchozích let – považovala za nevyhnutelné. Navzdory mnoha regulacím a zákazům se čínskému krypto sektoru stále daří, pravděpodobně proto, že tlak regulátorů v takovém systému nikdy nic nevyřeší. Je ale pravda, že rok 2021 je považován za poslední hřebíček do rakve.
Následky
Zákazy jasně ukazují to, jak se Čína snaží udržet kontrolu nad svým finančním systémem, zabránit praní špinavých peněz a ilegálnímu odlivu kapitálu. Budoucnost kryptoměn v zemi tedy není úplně jistá, ale určitě by nemělo zůstat bez povšimnutí to, že se Čína snaží vyvinout svou vlastní digitální měnu – „Digital Currency Electronic Payment“ (DCEP). Ta by měla umožnit využití technologie blockchainu a zároveň být regulovaným oběživem. Zákaz může mít velký vliv i na globální trh s kryptoměnami, protože Čína měla největší množství těžařů kryptoměn. Přesně tento sektor se stal jedním z největších na světě.
