Tag: Afghanistán

Afghánistán z hlediska finančních trhů a kryptoměn
Historický kontext finančního systému Afghánistánu
Finanční systém Afghánistánu prošel turbulentním vývojem, který odrážel složitou politickou situaci země v posledních desetiletích. Po pádu Tálibánu v roce 2001 došlo k postupné rekonstrukci finančního sektoru s významnou mezinárodní podporou. Centrální banka Da Afghanistan Bank (DAB) byla založena jako nezávislá instituce odpovědná za monetární politiku a dohled nad bankovním sektorem. V tomto období začaly vznikat první soukromé banky a formoval se moderní finanční systém odpovídající mezinárodním standardům.

Navzdory značnému pokroku zůstával afghánský finanční sektor relativně nerozvinutý, s omezeným přístupem k bankovním službám pro většinu obyvatelstva. Podle odhadů Světové banky mělo před rokem 2021 přístup k formálním finančním službám méně než 15 % afghánské populace. Tento deficit vytvořil vhodné podmínky pro rozvoj alternativních finančních systémů, včetně tradičního systému hawala pro převody peněz a později i pro adopci kryptoměn.

V srpnu 2021, po stažení amerických vojsk a návratu Tálibánu k moci, se afghánský finanční systém ocitl v hluboké krizi. Zmrazení zahraničních rezerv centrální banky v hodnotě přibližně 9,5 miliardy dolarů, pozastavení mezinárodní pomoci a odpojení od globálního finančního systému vedlo k akutní likviditní krizi, kolapsu bankovního sektoru a dramatickému znehodnocení afghánské měny afghání.

Současný stav oficiálního finančního systému
Současný finanční systém Afghánistánu se nachází ve stavu fragmentace a paralýzy. Bankovní sektor, který před rokem 2021 zahrnoval 14 komerčních bank (včetně tří státních), čelí existenčním problémům. Přísné omezení výběrů hotovosti a zákaz mezinárodních transakcí prakticky eliminovaly důvěru veřejnosti v bankovní systém. Centrální banka Da Afghanistan Bank funguje v omezeném režimu pod kontrolou Tálibánu, ačkoli postrádá mezinárodní uznání a přístup k většině svých zahraničních rezerv.

Afghánská ekonomika se v důsledku těchto omezení stala převážně hotovostní, což dále komplikuje již tak složitou ekonomickou situaci. Podle údajů OSN se více než 95 % afghánské populace nachází pod hranicí chudoby, což dramaticky omezuje spotřebitelskou poptávku a ekonomický růst. V zemi přetrvává chronický nedostatek hotovosti, vysoká inflace a nestabilita měnového kurzu.

Afghánistán je v současnosti téměř zcela odříznut od mezinárodního finančního systému. Většina zahraničních bank přerušila korespondenční vztahy s afghánským bankovním sektorem, což prakticky znemožňuje legitimní mezinárodní platby. Sankce zaměřené na Tálibán, označený mnoha zeměmi za teroristickou organizaci, dále komplikují jakékoli finanční transakce spojené s Afghánistánem.

Tradiční alternativní finanční mechanismy
V situaci, kdy formální finanční systém nefunguje efektivně, nabývají na významu tradiční alternativní mechanismy převodu hodnoty. Systém hawala, který má v regionu dlouhou historii, se stal dominantním způsobem převodu peněz jak v rámci Afghánistánu, tak pro remitence ze zahraničí. Hawala je neformální síť zprostředkovatelů (hawaladárů), kteří umožňují převody peněz bez fyzického pohybu hotovosti přes hranice, založené na důvěře a vzájemném zúčtování.

Systém hawala funguje efektivně i v oblastech bez bankovní infrastruktury a nevyžaduje formální identifikaci, což je v afghánském kontextu významnou výhodou. Odhaduje se, že před rokem 2021 procházelo systémem hawala až 50 % afghánského HDP, přičemž toto číslo v současnosti pravděpodobně vzrostlo. Mezinárodní organizace včetně OSN často využívají modifikované systémy hawala k distribuci humanitární pomoci v zemi.

Vedle hawaly zůstávají důležitým prvkem afghánské ekonomiky také neformální úvěrové mechanismy. Tradiční bezúročné půjčky (qarz-e-hasana) poskytované v rámci rodinných a komunitních sítí představují pro mnoho Afghánců jediný dostupný způsob financování. Tyto mechanismy, založené na islámských principech, částečně kompenzují absenci fungujícího bankovního sektoru, ačkoli jejich kapacita je omezená a nemohou podporovat větší ekonomický rozvoj.

Nástup kryptoměn v afghánském kontextu
V reakci na kolaps formálního finančního systému a omezení tradičních alternativ začaly kryptoměny v Afghánistánu získávat na popularitě. Decentralizovaná povaha kryptoměn, nezávislost na centrálních autoritách a možnost přeshraničních transakcí bez zprostředkovatelů představují pro Afghánce atraktivní alternativu. Před rokem 2021 byl afghánský kryptoměnový trh prakticky neexistující, s minimálním povědomím mezi obyvatelstvem a absencí jakékoli regulace.

Po převzetí moci Tálibánem zaznamenal Afghánistán významný nárůst zájmu o kryptoměny, především mezi mladší, technologicky gramotnou populací ve větších městech. Podle výzkumné společnosti Chainalysis se Afghánistán v roce 2023 posunul na 16. místo v globálním indexu adopce kryptoměn, což představuje dramatický nárůst z předchozích let. Bitcoin (BTC) a stablecoiny vázané na americký dolar, především Tether (USDT), patří mezi nejpopulárnější kryptoaktiva v zemi.

Adopce kryptoměn v Afghánistánu čelí významným překážkám, včetně omezeného přístupu k internetu, nízké technologické gramotnosti, nestabilních dodávek elektřiny a absence spolehlivé směnárenské infrastruktury. Navzdory těmto překážkám vznikají neformální peer-to-peer tržiště, kde Afghánci mohou směňovat kryptoměny za místní měnu. Tyto transakce obvykle probíhají s využitím mobilních platebních systémů jako M-Paisa nebo prostřednictvím fyzických setkání.

Použití kryptoměn pro remitence
Jednou z nejvýznamnějších aplikací kryptoměn v afghánském kontextu jsou mezinárodní remitence. Afghánská diaspora, čítající několik milionů lidí po celém světě, tradičně posílala do vlasti značné finanční prostředky. Před rokem 2021 představovaly remitence přibližně 4 % afghánského HDP. Po kolapsu bankovního systému a omezení tradičních kanálů pro převod peněz se kryptoměny staly důležitou alternativou.

Kryptoměnové remitence nabízejí několik výhod oproti tradičním metodám: nižší transakční poplatky, rychlejší převody a možnost obejít mezinárodní sankce a omezení. Stablecoiny jako Tether jsou pro tento účel obzvláště populární, protože eliminují problém volatility, který je spojený s Bitcoinem a dalšími nestabilními kryptoměnami. Odesílatel může nakoupit kryptoměny v zahraničí a příjemce v Afghánistánu je může prodat místním obchodníkům za hotovost.

Několik startupů a organizací se zaměřilo na usnadnění kryptoměnových remitencí do Afghánistánu. Například projekty jako HesabPay a AfghanCrypto vyvinuly zjednodušené mobilní aplikace, které umožňují i technicky méně zdatným uživatelům přijímat a směňovat kryptoměny. Tyto služby často kombinují prvky tradičního systému hawala s moderními kryptoměnovými technologiemi.

Humanitární aplikace blockchainu a kryptoměn
Blockchain technologie a kryptoměny nacházejí v Afghánistánu uplatnění také v humanitárním sektoru. Po omezení tradičních bankovních kanálů začaly některé mezinárodní organizace experimentovat s distribucí humanitární pomoci prostřednictvím kryptoměn a tokenizovaných voucherů. Tyto metody umožňují transparentní a efektivní přesun hodnoty přímo k příjemcům, minimalizují riziko korupce a obcházejí potřebu spolupráce s místními bankami.

Organizace jako World Food Programme (WFP) pilotovaly v Afghánistánu projekty založené na blockchainu pro distribuci potravinové pomoci. Tyto systémy typicky využívají privátní blockchainové sítě nebo tokenizované systémy na veřejných blockchainech, jako je Ethereum. Příjemci pomoci dostávají digitální tokeny nebo vouchery, které mohou směnit za zboží u zapojených obchodníků.

Další inovativní přístup představují decentralizované finance (DeFi) pro mikrofinancování a mikroúvěry. Několik mezinárodních organizací spolupracuje s místními partnery na poskytování malých půjček v kryptoměnách pro afghánské drobné podnikatele, kteří nemají přístup k tradičnímu financování. Tyto iniciativy často využívají smart kontrakty na Ethereu nebo jiných blockchainech podporujících programovatelné finance.

Postoj Tálibánu ke kryptoměnám
Postoj současné afghánské vlády vedené Tálibánem ke kryptoměnám zůstává ambivalentní a vyvíjí se. Na jedné straně Tálibán oficiálně nevydal žádnou komplexní regulaci kryptoměn, což vytváří právní vakuum, ve kterém mohou uživatelé kryptoměn operovat relativně svobodně. Na druhé straně někteří představitelé Tálibánu vyjádřili obavy ohledně slučitelnosti kryptoměn s islámským právem šaría a potenciálních rizik pro ekonomickou stabilitu.

V roce 2022 afghánské ministerstvo pro propagaci ctnosti a prevenci neřesti vydalo neoficiální prohlášení, ve kterém označilo obchodování s kryptoměnami za „harám” (zakázané podle islámského práva) z důvodu spekulativní povahy a nejistoty. Toto prohlášení však nebylo následováno systematickým vymáháním zákazu, což naznačuje pragmatický přístup Tálibánu k této problematice.

Existují náznaky, že některé frakce uvnitř Tálibánu vnímají kryptoměny jako potenciální nástroj k obcházení mezinárodních sankcí a získání přístupu ke globálnímu finančnímu systému. Podle zpráv z roku 2023 zkoumaly některé afghánské vládní agentury možnost využití kryptoměn pro mezinárodní obchod, zejména s regionálními partnery jako Čína, Rusko a Írán, kteří sami aktivně experimentují s alternativami k dolarovému finančnímu systému.

Islámské finance a kryptoměny v Afghánistánu
Afghánistán jako konzervativní islámská země klade důraz na soulad finančních nástrojů s principy šaría. Tradiční islámské finance zakazují ribá (úrok), gharar (nadměrnou nejistotu) a maysir (spekulace a hazard). Tyto principy představují výzvu pro adopci mnoha konvenčních kryptoměn, zejména těch, které jsou vnímány jako vysoce spekulativní nebo umožňují úrokové výnosy.

V reakci na tyto výzvy vznikla specifická kategorie „islámských kryptoměn” nebo „halal kryptoměn”, které jsou navrženy v souladu s principy šaría. Projekty jako OneGram, Halalchain a X8Currency získávají v Afghánistánu určitou popularitu, protože explicitně adresují náboženské obavy konzervativních uživatelů. Tyto projekty typicky vážou hodnotu tokenů na reálná aktiva (často zlato) a vyhýbají se spekulativním prvkům.

Další důležitou oblastí jsou islámské smart kontrakty, které implementují principy islámských finančních nástrojů jako mudaraba (sdílení zisků a ztrát), musharaka (partnerství) a ijara (leasing) na blockchain platformách. Tyto nástroje umožňují muslimským uživatelům v Afghánistánu participovat na decentralizovaných financích způsobem, který respektuje jejich náboženské přesvědčení.

Technické výzvy pro adopci kryptoměn
Navzdory rostoucímu zájmu čelí širší adopce kryptoměn v Afghánistánu významným technickým překážkám. Přístup k internetu zůstává omezený, s penetrací přibližně 18 % populace k roku 2023, přičemž většina připojení je soustředěna ve větších městech. Mobilní sítě, které jsou klíčové pro kryptoměnové transakce v zemích s omezenou internetovou infrastrukturou, trpí častými výpadky a nestabilním pokrytím, zejména ve venkovských oblastech.

Dodávky elektřiny představují další kritický problém. Afghánistán importuje většinu své elektřiny ze sousedních zemí, přičemž domácí výroba je nedostatečná a nespolehlivá. Časté výpadky elektřiny komplikují používání elektronických zařízení nezbytných pro kryptoměnové transakce a znemožňují místní těžbu kryptoměn, která by jinak mohla být atraktivní vzhledem k nízkým cenám elektřiny v některých regionech.

Technologická gramotnost zůstává významnou překážkou, zejména mezi starší populací a ve venkovských oblastech. Správa kryptoměnových peněženek, zabezpečení soukromých klíčů a navigace decentralizovaných směnáren vyžadují určitou úroveň technických znalostí, která často chybí. Několik nevládních organizací se zaměřuje na vzdělávání v oblasti digitální a finanční gramotnosti, ale jejich dosah zůstává omezený.

Bezpečnostní aspekty používání kryptoměn v konfliktní zóně
Používání kryptoměn v nestabilním bezpečnostním prostředí Afghánistánu přináší specifické výzvy. Fyzická bezpečnost představuje významné riziko – uživatelé kryptoměn se mohou stát terčem vydírání, krádeží nebo únosů, pokud se rozšíří informace o jejich držení kryptoaktiv. Tento fenomén známý jako „wrench attack” (útok francouzským klíčem) je v prostředí s omezenou vládou práva obzvláště relevantní.

Digitální bezpečnost je rovněž problematická. Phishingové útoky, podvodné aplikace a další formy kyberkriminality zaměřené na kryptoměnové uživatele jsou rozšířené a představují zvláštní riziko pro méně technicky zdatné uživatele. Bezpečné uchovávání seed frází a soukromých klíčů v nestabilním prostředí, kde může být nutné rychle opustit domov, představuje další komplikaci.

Zajímavým fenoménem je rostoucí popularita tzv. „brain wallets” mezi afghánskou populací. Jedná se o kryptoměnové peněženky, jejichž soukromé klíče jsou odvozeny z memorovaných frází nebo pasáží, často z Koránu, což eliminuje potřebu fyzického záznamu citlivých informací. Ačkoli tento přístup řeší některé bezpečnostní výzvy, vytváří nová rizika spojená s možností zapomenutí nebo nepřesné reprodukce memorované fráze.

Ekonomické dopady rostoucí adopce kryptoměn
Rostoucí používání kryptoměn v Afghánistánu má významné makroekonomické implikace. Jedním z nejviditelnějších dopadů je další oslabení již tak marginalizované oficiální měny afghání. Jak stále více Afghánců uchovává své úspory v kryptoměnách, zejména ve stablecoinech vázaných na dolar, poptávka po místní měně klesá, což přispívá k její devalvaci a vyšší inflaci.

Dalším důsledkem je omezení schopnosti centrální banky provádět efektivní monetární politiku. Rostoucí „kryptoizace” afghánské ekonomiky dále oslabuje již tak omezené nástroje centrální banky k řízení peněžní zásoby a stabilizaci ekonomiky. Tento trend připomíná dolarizaci, která byla pozorována v jiných ekonomikách s vysokou inflací a nestabilní měnou, ale s decentralizovanou digitální alternativou.

Na mikroekonomické úrovni vytváří rostoucí přijetí kryptoměn novou vrstvu ekonomické stratifikace. Přístup ke kryptoměnovým trhům a souvisejícím ekonomickým příležitostem je koncentrován mezi městskou, vzdělanou a technologicky gramotnou populaci, což potenciálně prohlubuje existující socioekonomické rozdíly. Tento fenomén částečně kopíruje dřívější digitální propast pozorovanou při zavádění mobilních plateb a internetového bankovnictví.

Geopolitické souvislosti kryptoměn v Afghánistánu
Rostoucí význam kryptoměn v Afghánistánu má důležité geopolitické souvislosti. Pro Tálibán a afghánskou ekonomiku představují kryptoměny potenciální způsob, jak zmírnit dopady mezinárodních sankcí a finančních restrikcí. Tato situace vytváří dilema pro mezinárodní společenství, které se snaží vyvážit humanitární potřeby afghánského obyvatelstva s politickým tlakem na Tálibán.

Regionální mocnosti jako Čína, Rusko a Írán projevují rostoucí zájem o využití alternativních platebních systémů, včetně kryptoměn, k facilitaci obchodu s Afghánistánem mimo dolarovou finanční infrastrukturu. Některé zprávy naznačují, že Tálibán diskutoval o možných bilaterálních obchodních dohodách s těmito zeměmi, které by zahrnovaly použití digitálních měn nebo tokenizovaných komodit.

Spojené státy a další západní země vyjádřily obavy ohledně potenciálního využití kryptoměn teroristickými organizacemi operujícími v Afghánistánu. Americké ministerstvo financí vydalo několik varování týkajících se rizik spojených s kryptoměnovými transakcemi do regionu a posílilo sledování podezřelých transakcí souvisejících s Afghánistánem na regulovaných burzách. Tyto obavy však musí být vyváženy s legitimními humanitárními potřebami afghánského obyvatelstva.

Budoucí perspektivy afghánského finančního systému
Budoucnost finančního systému Afghánistánu zůstává nejistá, ale několik trendů naznačuje možný vývoj. V krátkodobém horizontu lze očekávat pokračující fragmentaci, kdy vedle sebe koexistují formální bankovní sektor s omezenou funkcionalitou, tradiční systémy jako hawala a rostoucí ekosystém kryptoměn. Tato heterogenita pravděpodobně přetrvá, dokud nedojde k vyřešení základních politických a diplomatických otázek souvisejících s mezinárodním uznáním afghánské vlády.

Ve střednědobém horizontu lze očekávat postupnou institucionalizaci některých alternativních finančních mechanismů. Existují náznaky, že afghánská centrální banka zkoumá možnosti regulovaného začlenění systému hawala do formálního finančního systému, podobně jako v sousedním Pákistánu. Paralelně probíhají diskuse o potenciálním regulačním rámci pro kryptoměny, který by mohl legitimizovat jejich používání v určitých sektorech ekonomiky.

Z dlouhodobého hlediska bude vývoj afghánského finančního systému záviset na širších geopolitických trendech, zejména na budoucnosti globálního dolaru jako rezervní měny a vývoji alternativních mezinárodních platebních systémů. Pokud současné trendy směřující k multipolárnímu finančnímu systému budou pokračovat, Afghánistán by mohl najít nové příležitosti pro reintegraci do regionálních ekonomických struktur, potenciálně s významnou rolí digitálních měn a decentralizovaných finančních technologií.

Central Bank Digital Currency (CBDC) jako potenciální řešení?
V kontextu hledání řešení pro dysfunkční finanční systém se objevují diskuse o potenciálním zavedení digitální měny centrální banky (CBDC) v Afghánistánu. CBDC by teoreticky mohla adresovat některé aktuální problémy, jako je nedostatek hotovosti, omezený přístup k bankovním službám a vysoké náklady na remitence. Afghánská digitální měna by mohla fungovat paralelně s fyzickou měnou a nabídnout alternativu pro digitální platby.

Implementace CBDC v afghánském kontextu by však čelila zásadním výzvám. První překážkou je již zmiňovaná omezená digitální infrastruktura – nízká penetrace internetu, nestabilní mobilní sítě a problémy s dodávkami elektřiny by značně limitovaly dosah takového řešení. Druhým problémem je otázka mezinárodního uznání – CBDC vydaná centrální bankou pod kontrolou Tálibánu by pravděpodobně čelila podobným mezinárodním restrikcím jako současný finanční systém.

Navzdory těmto překážkám existují zprávy, že Da Afghanistan Bank interně zkoumá možnosti pilotního projektu digitální měny inspirované modely ze zemí s podobnými výzvami. Hybrid mezi CBDC a mobilními penězi, který by mohl fungovat i offline a nevyžadoval by chytré telefony, by mohl být vhodnějším řešením pro afghánské podmínky. Takový systém by potenciálně mohl využívat prvky blockchainu pro zajištění integrity, ale s centralizovanou správou odpovídající islámským finančním principům.

Role mobilních peněz v afghánském finančním ekosystému
Mobilní peníze představují důležitou součást afghánského finančního ekosystému, která existuje na pomezí tradičního bankovnictví a nových digitálních alternativ. Systémy jako M-Paisa (provozovaný telekomunikační společností Roshan) a MyMoney (Afghan Wireless) umožňují uživatelům provádět základní finanční transakce prostřednictvím mobilního telefonu bez nutnosti bankovního účtu. Před rokem 2021 měly tyto služby v Afghánistánu přes 6 milionů registrovaných uživatelů.

Po převzetí moci Tálibánem čelily mobilní platební služby podobným problémům jako tradiční banky – omezené likviditě, regulačním nejistotám a odpojení od mezinárodních platebních sítí. Navzdory těmto překážkám zůstávají mobilní peníze důležitým nástrojem pro vnitrostátní převody a mikroplatby, zejména v oblastech s omezeným přístupem k bankovním pobočkám.

Zajímavým trendem je rostoucí symbióza mezi mobilními penězi a kryptoměnovým ekosystémem. Neformální směnárníci často nabízejí služby konverze kryptoměn na mobilní peníze a naopak, což vytváří důležitý most mezi digitálními a fyzickými finančními světy. Některé startupy experimentují s hybridními řešeními, která kombinují prvky mobilních peněz s kryptoměnovou infrastrukturou pro usnadnění přeshraničních plateb.

Vliv regulačních změn na globálních trzích
Vývoj regulace kryptoměn na globálních trzích má významné dopady na jejich používání v Afghánistánu. Zpřísňování požadavků na identifikaci klientů (KYC) a boj proti praní špinavých peněz (AML) na velkých mezinárodních burzách ztěžuje Afgháncům přístup k těmto platformám. Tento trend posiluje význam decentralizovaných burz (DEX) a peer-to-peer tržišť, které vyžadují méně formální identifikace, ale často nabízejí nižší likviditu a vyšší rizika.

Rostoucí zájem centrálních bank po celém světě o CBDC a regulované stablecoiny vytváří potenciální příležitosti pro afghánský finanční systém. Pokud by se digitální měny centrálních bank staly standardním nástrojem mezinárodních plateb, mohly by potenciálně nabídnout nový kanál pro afghánskou ekonomiku k opětovnému připojení ke globálnímu finančnímu systému, za předpokladu vyřešení politických překážek.

Regulační vývoj v sousedních zemích, zejména v Pákistánu, Íránu a středoasijských republikách, má přímý vliv na afghánský kryptoměnový ekosystém vzhledem k regionálním obchodním vazbám a migračním vzorcům. Například íránský model státem regulované těžby kryptoměn pro obcházení mezinárodních sankcí je sledován některými frakcemi v rámci afghánské administrativy jako potenciální vzor.

Sociokulturní dimenze finančních inovací v Afghánistánu
Adopce nových finančních technologií v Afghánistánu je silně ovlivněna sociokulturními faktory. Tradiční afghánská společnost je založena na silných rodinných a kmenových vazbách, což se odráží i v ekonomických transakcích. Systém hawala je úspěšný částečně proto, že staví na existujících důvěryhodných sociálních sítích. Naproti tomu kryptoměny zavádějí model důvěry založený na kryptografii a decentralizaci, který může být kulturně cizorodý.

Genderová dimenze má zvláštní význam v afghánském kontextu. Po nástupu Tálibánu došlo k drastickému omezení práv žen, včetně jejich ekonomických příležitostí a mobility. Paradoxně, digitální finanční nástroje včetně kryptoměn mohou nabídnout afghánským ženám určitou míru finanční nezávislosti, protože umožňují ekonomickou aktivitu bez fyzické přítomnosti ve veřejném prostoru. Několik iniciativ se zaměřuje specificky na vzdělávání afghánských žen v oblasti kryptoměn, ačkoli jejich dosah zůstává omezený.

Náboženské faktory hrají klíčovou roli při formování postojů k finančním inovacím. Jak již bylo zmíněno, slučitelnost s principy šaría je pro mnoho Afghánců zásadním kritériem při hodnocení nových finančních nástrojů. To vytváří příležitosti pro inovace, které explicitně adresují islámské finanční principy, ale také představuje překážku pro nekritické přijetí západních finančních modelů.

Empirický výzkum a datové výzvy
Vědecký výzkum finančních trhů a kryptoměn v Afghánistánu čelí významným metodologickým výzvám. Sběr spolehlivých dat je mimořádně obtížný vzhledem k bezpečnostní situaci, omezené přítomnosti mezinárodních výzkumných organizací a neochotě respondentů diskutovat o citlivých finančních tématech. Oficiální statistiky jsou neúplné a často zpožděné, pokud jsou vůbec dostupné.

Existující výzkum se proto často spoléhá na alternativní metody sběru dat, jako jsou on-chain analýzy kryptoměnových transakcí, satelitní snímky ekonomické aktivity, průzkumy mezi afghánskou diasporou a kvalitativní případové studie. Tyto přístupy poskytují cenné dílčí pohledy, ale vytvoření komplexního obrazu afghánského finančního ekosystému zůstává výzvou.

Přes tyto obtíže několik výzkumných institucí a nezávislých badatelů publikovalo relevantní studie. Chainalysis pravidelně zahrnuje Afghánistán do svého Global Crypto Adoption Index, což umožňuje sledovat relativní adopci v čase. Organizace jako International Crisis Group a United States Institute of Peace publikovaly analýzy ekonomických strategií Tál