Technologie blockchain je obvykle zmiňována ve spojitosti s Bitcoinem a dalšími kryptoměnami, ale to je jen špička ledovce. Existuje spousta využití pro blockchain a množství lidí si myslí, že tato technologie bude mít dopad ve spoustě oblastí, jako třeba zdravotnictví či politika.
Pokud se však zajímáte hlavně o investování do Bitcoinu, sem tam koupíte a prodáte nějaké Ethereum či jiné altcoiny, nebo prostě chcete vědět, co to je blockchain, jste na správném místě.
Technologie blockchain (není jenom pro Bitcoin)
Když půjdete do hloubky, technologie blockchain je ve skutečnosti poměrně komplexní systém, ale myšlenka, která za ním stojí je poměrně jednoduchá. Jde v podstatě o databázi, kterou spravuje širší komunita namísto nějaké centrální autority. Je to kolekce zápisů, na kterou dohlíží a kterou udržuje dav namísto toho, aby se spoléhal na jednu entitu. To může být třeba banka nebo vláda, které se doposud o tyto informace staraly. Pochopitelně však není možné udržovat fyzickou databázi na papíře s takto velkým množstvím členů, kteří se na správě podílí. Zde vstoupí na scénu počítače a internet.
Blockchain se skládá z “blocků,” přičemž jeden block reprezentuje několik zápisů transakcí. Komponent “chain” spojuje tyto blocky dohromady pomocí hašovací funkce. Jak se zápisy tvoří, jsou potvrzovány distribuovanou sítí počítačů, která je načež spojuje s předchozími vstupy na chain, čímž technicky vzato tvoří řetězec blocků – blockchain.
Celý blockchain se zachovává na této široké síti počítačů, což znamená, že žádný jednotlivec nemá kontrolu nad jeho historií. To je velmi důležitá vlastnost, protože zaručuje spolehlivost zápisů; nikdo se nemůže vrátit a změnit je. To dělá z blockchainu veřejnou účetní knihu, kterou nemůže jednoduše nikdo přepsat. Jde o míru zabezpečení, kterou tradiční informační databáze nedisponují.
Když máme takto fungující databázi ve kterou můžeme vložit plnou důvěru, odebírá to potřebu dávat se centrálním autoritám na milost a nemilost. Doposud jsem potřebovali, aby spolu tyto autority spolupracovali a splňovali požadavky kontraktů. To nám však teď zaručí blockchain automaticky a bezpečně.
To je hlavní inovací blockchainu a také je to hlavní důvod, proč možná v příštích letech budete slýchat víc a víc o využitích blockchainu mimo oblast Bitcoinu a kryptoměn. Mohl by způsobit revoluci v tom, jak nakládáme s informacemi a už existují projekty, které s ním plánují pracovat. Například Brazílie přemýšlí nad přijmutím nového systému zacházení s peticemi, kde by se lidé zapisovali na blockchain namísto na papír. Využití jsou možná i třeba ve zdravotnictví, také však v obchodu, nebo v oblastech výzkumu, jako třeba výzkum umělé inteligence.
Odkud se blockchain vzal?
Ačkoliv je technologie blockchain aktivně používaná teprve v posledních pár letech, její kořeny sahají mnohem dál. Už v roce 1976 se objevil článek nazvaný “New Directions in Cryptography,” který probíral problematiku vzájemně distribuovaného ledgeru (zápisníku informací). Tak v podstatě blockchain funguje! Tato myšlenka byla později probrána hlouběji v 90. letech v článku How to Time-Stamp a Digital Document. Trvalo to však ještě pár desetiletí, než se objevily počítače s dostatečně vyspělými technologiemi, aby tato chytrá implementace s kryptoměnami mohla přejít v realitu.
To z toho důvodu, že stejně jako tradiční ledger, blockchain používá pro validování blocků komplikované kalkulace, což vyžaduje výkonné počítače. Ty jsou samy o sobě drahé a krom toho je ještě musíte chladit a operovat. V tom spočívá génius kryptoměnové těžby, která se o tyto problémy postará výměnou za finanční výdělek.
Jak používají kryptoměny blockchain?
Ačkoliv bitcoin a většina altcoinů používá blockchain (ne však všechny), dělají to různě. Od svého začátku v roce 2009 se Bitcoin také změnil ve svém přístupu k blockchainu a jednotlivé alternativní měny to ještě více proházely.
V případě Bitcoinu se nový block tvoří asi každých 10 minut. Tento block ověřuje a zapisuje, nebo “certifikuje” nové transakce, které se udály. Na to těžaři využívají vysoce výkonný hardware, kterým poskytují proof-of-work – kalkulaci, která v podstatě vytvoří číslo, které verifikuje block a transakce v něm. Takovýchto potvrzení musí být přijato několik, než transakce projde. To však neznamená, že samotný Bitcoin se nepřesune za kratší dobu, než pár vteřin.
To se však nemusí aplikovat na altcoiny. Jak už bylo zmíněno, různé coin blockchain používají různě. Litecoin například tvoří nový block každé dvě a půl minuty a Ethereum se pohybuje někde mezi 10-20 vteřinami, tím pádem transakce bývají schválené rychleji. To znamená jasné výhody, avšak rychlejší tvorba blocků také může znamenat větší riziko chyb. Pokud 51 procent počítačů pracujících na blockchainu zaznamenají chybu, stane se prakticky permanentní a rychlejší tvorba blocků znamená menší počet počítačů pracujících na každém jednom z nich.
Kde je háček?
Blockchain má potenciál, to mu nikdo nezapře. Je však třeba se postarat o pár jeho nedostatků, než ho nazveme technologií budoucnosti.
Jedním z hlavních problémů je masivní spotřeba elektrické energie počítačů pracujících na blockchainu, Bitcoin a ostatní proof-of-work coiny obzvlášť. Přesné statistiky jsou sice velmi obtížné získat, ale nároky kladené na spotřebu elektřiny se momentálně daly přirovnat k množství potřebnému pro udržení chodu menší země. To úplně nepasuje do moderního světa, který se snaží být co nejvíce ekologický a také to omezuje dostupnost blockchainu v chudších zemích.
Rychlost transakcí je také trochu problém. Jak už bylo zmíněno, blocky na chainu musí být ověřeny distribuovanou sítí a to zabere čas. Hodně času. Nejhůře mohou Bitcoinové transakce zabrat až 41 hodin. Ethereum je v tomto ohledu mnohem efektivnější, avšak jeho průměrná čekací lhůta 15 vteřin by byla pořád v prostředí obchodu s potravinami pořád nepřijatelná. Tento problém se však neaplikuje pouze na kryptoměny. Představte si, jak otravné by bylo čekat 15 vteřit pokaždé, když byste chtěli zadat novou informaci do databáze.
Tyto problémy jsou momentálně řešeny množstvím týmů a projektů. Musíme si uvědomit, že skutečného využívání se tato technologie dočkala teprve před pár lety a od té doby ušla dlouhou cestu.
Blockchain má obrovský potenciál a my se nemůžeme dočkat, jaká všechna využití nalezne v nadcházejících letech.
