Vzhledem k citlivosti trhu s kryptoměnami se nedá nic jiného než očekávat, že názory světových lídrů, jako jsou Donald Trump, ministr financí Velké Británie Philip Hammond nebo jeho francouzský kolega Bruno Le Maire, budou hrát na trhu s kryptoměnami velkou roli. Obecně je velmi těžké rozepsat, co si jednotliví lídři světa nebo České republiky myslí. Někteří otevřeně tvrdí, že na problematiku kryptoměn nemají názor. Další jen velmi mlhavě hovoří o nutnosti regulace techlogie, které zatím pořádně neporozuměli. V poslední řadě tu máme kryptoměnové nadšence z řad států s diktatorským režimem, kteří v kryptoměnách vidí šanci snížit obrovskou inflaci jejich vlastních měn a možnost další centralizace moci. Trh a technologie se přitom vyvíjí raketovou rychlostí a zdá se, že jednotliví lídři se otázkám nemohou vyhýbat věčně. Kryptoměny se přitom probírají pravidelně na summitu G20, jen Evropa mlčí. Bitcoin nezdá se přínosem, ale přítěží.

Je samozřejmě otázkou, do jaké míry je dobře, že stát se bude o kryptoměny a jejich technologii více zajímat. Mojžíš mezi kryptoměnami, Satoshi Nakamoto, sám řekl, že Bitcoin je platforma, která má proti centralizaci bojovat a politice se vyhýbat. Na druhou stranu, pokud si přejeme vstup velkých hráčů na kryptoměnový trh, regulace musíme přijmout. Vyvstává otázka, jaký názor lídři mají?

Mohlo by vás zajímat: ASUS: Nové partnerství pro těžbu kryptoměn

Evropa: Blockchain nad Bitcoin

Vlády Velké Británie, Francie, Nizozemí, Itálie a Německa mají velmi podobný přístup k řešení problematiky regulací. Největší obává plyne z možnosti financování nelegálních aktivit. Proto se tyto státy vydaly cestou regulace. Například Velká Británie připravuje zákon, který by směnárnám zakázal nabízet své služby jedincům, kteří odmítnou projít jednoznačnou identifikací. Britský sekretář národní pokladny argumentuje tím, že je potřeba omezit praní špinavých peněz a obchodu s drogami.

Francie a Německo oznámily společný postup po letošním summitu G20. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire oznámil, že se v problematice kryptoměn shodly špičky Německé a Francouzské politiky, tedy německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emanuel Macron. I přes tento společný postup a opatrnost v přístupu ke kryptoměnám nebyl na březnovém summitu G20 v Argentině přijat žádný dokument, a to i přes to, že Japonsko volalo po společném přístupu k regulaci. Dvacet ministrů nejmocnějších se nakonec rozhodlo problém odložit na později. Kryptoměny nejsou pro globální finanční systém hrozbou ani přínosem.

Mohlo by vás zajímat: Jak kryptoměny ovlivňují ceny hardware a jejich výrobce

Politici nebyli vždycky tak nepřátelští. Například exministr financí Velké Británie, George Osborne, byl v roce 2014 přistižen při vybírání peněz z Bitcoinového bankomatu. O pár měsíců později oznámil, že Velká Británie bude výzkum digitálních měn financovat deseti miliony britských liber. David Cameron, tehdejší ministerský předseda, si dokonce vybral na svoji cestu do jihovýchodní Asie mimojiné i firmu Blockchain, která se zabývá obchodem a výzkumem na poli kryptoměn. A co Francie? Emanuel Macron byl ještě za doby svého působení jako ministr financí vyfocen s  Ledger Blue peněženkou. I on se snažil prosadit legislativu, která by Francii umožnila se více digitální měnou a blockchainovou technologií zabývat. Bohužel, všechny tyto vřelé okamžiky se staly před velkým boomem kryptoměn v roce 2017. Od té doby se řeči kolem kryptoměn omezily jen na problematiku financování terorismu a nutnosti regulace.

Světlou výjimkou tohoto trendu je Malta. V únoru roku 2017 přednesl ministerský předseda Malty Joseph Muscat v Bruselu řeč, ve které označil Evropu za “kontinent Bitcoinu”:

Vzestup kryptoměn může být zpomalen, ale nikoliv zastaven. Některé finanční instituce si musí s bolestí přiznat, že systém za kterým stojí digitální měny je mnohem bezpečnější a transparentnějsí než ten klasický.

Od té doby se Malta stala rájem kryptoměn. Obři mezi internetovými směnárnami, Binance a OKEx, si zřídily na Maltě svoji kancelář. A Malta není jediným malým státem, který má ke kryptoměnám kladný vztah. Estonsko se pokusilo vytvořit vlastní kryptoměnu. Bohužel po stížnostem Evropské banky muselo Estonsko své snahy vzdát.

Mohlo by vás zajímat: Kryptoměny, které vyplácí každý měsíc Binance

Velmi zobecněne se dá hovořit o tom, že evropští lídři mají momentálně větší problémy k řešení, než jsou kryptoměny. Evropa, která se zmítá v migrační krizi vidí v měnách, jako je Bitcoin hlavně nepřítele, který napomáhá k financování překupníkům a pašerákům lidí. Evropský parlament v září přijal zprávu think-tanku Bruegel, který volal po důsledné regulaci kryptoměn a po omezení nebezpečné práce s ICOs. Nicméně žádný závazný dokument nebyl přijat.

Spouštíme nově telegram kanál CryptoSvet!

Dovoluji si vás pozvat na náš telegram, kde najdete nejžhavější novinky ze světa kryptoměn, nejnovější zprávy i zajímavé soutěže.

 

Sdílet

Autor

Komentáře